O dvě stě let předtím se stejným tématem zabýval jeden z nejvýznamnějších britských historiků minulosti, Edward Gibbon, ve svém šestisvazkovém díle Úpadek a pád římské říše.

Kniha vyvolala senzaci a silné polemiky, hlavně vzhledem ke svému ironickému stylu. Autor podává s velkou tvůrčí erudicí svůj pohled na příčinu úpadku tak velkolepé a mocné říše, přičemž za jednu ze základních příčin konce vidí postupnou ztrátu občanských hodnot Římanů a jejich zpohodlnění. Jeho argumenty lze shrnout do  20 bodů:

° Valná většina obyvatel preferuje zábavu před prací.

° Tradiční role otců jako živitelů rodin je zpochybňována, šíří se rozvrácené vztahy a  svobodně žijící matky bez otců.

° Senioři jsou zanedbáváni, péče o domácí mazlíčky je větší než o staré lidi.

° Literatura  a umění se stávají bezduché, vytváří se planá zábava za každou cenu. Za tzv. umělecká díla platí bohatí značné sumy.

° Čestná vojenská služba vlasti je odmítána, zpochybňována a posléze zrušena.

  Armádu tvoří námezdní žoldnéři.

° Lidé pilně pracující jsou zesměšňováni a jako vzor jsou stavěni pokrytci, populisté, pochybní umělci a tzv. celebrity.

° Daňové zatížení obyvatelstva stále roste, stát přerozděluje neúměrně velké částky. Lidé se nebojí nepracovat, protože vědí, že stát se o ně postará.

°  Úroveň vzdělání rapidně klesá.

° Státní dluh roste do nikdy nesplatitelné výše.

° Přestává se vyrábět a pěstovat, protože domácí výroba je drahá, potraviny  a výrobky se dovážejí z ciziny.

° Kdo se dostal do pozice, kde může ze státního krást, většinou tak činí. Postižitelnost těchto zločinů je velmi malá.

° Početí a výchova dětí je vnímána jako obtěžující a dětí se rodí stále méně.

° Léty osvědčené mechanismy chránící poctivé před podvodníky náhle selhávají.

° Veřejné funkce se stávají předmětem zisku. Udělují se za úplatu a kdo je získal, chce z nich kořistit, aby se mu vložený úplatek několikanásobně vrátil.

° Staletími prověřené hodnoty jako je čest, smysl pro povinnost, zodpovědnost, nadšení pro práci, dobročinnost, zápal pro věci veřejné, jsou vysmívány a  zesměšňovány.

° Šíří se cynismus.

° Šíří se plýtvání, nestřídmost, znevažování znalostí a dovedností a poctivé práce.

° Do země přichází velké množství cizinců.

° Politikové nadbíhají luze, která si vynucuje zábavu a státní podpory. (Chléb a hry).

° Občané stále na všechno nadávají.

Nepřipomíná vám to něco?  Tohle že napsal někdo před dvěma stovkami let?  Tenhle text přece musel psát náš současník. Říká se, že kdo se nepoučil z chyb historie, bude nucen je prožít znovu. Zdá se, že kontinent zvaný Evropa, k tomu má hodně nakročeno.

Snad je ještě čas onu „zkázu říše římské“ odvrátit. Abychom ji prožívali pouze na filmovém plátně nebo obrazovkách televizorů. Zatím tam bohužel sledujeme nevinné oběti po teroristických útocích a neschopné politiky blábolící něco o to, že své kulturní návyky si vzít nedáme.

A voda stoupá!

P.S.

V sobotu zemřel Zbygniew Brzezinski, jedna z vůdčích postav americké a tím i světové politiky  druhé poloviny 20. století. Polský emigrant, který měl za manželku praneteř prezidenta Edvarda Beneše. Byl jedním z hlavních ideologů americké zahraniční politiky a jeden z tvůrců globální strategie antikomunismu. Osobní přítel jiného velkého Poláka, papeže Jana Pavla II. Bylo mu 89 let.