Právo na spravedlivý rozsudek soudu bylo zakotvené už v monarchii Rakousko-Uherské. Soudci byli vážené osoby, kteří ctilli nejenom morálku, ale také tisíciletá pravidla.

Sametová revoluce ponechala moc soudní v rukách "občanů s právnickým vzděláním". Klaus se Zemanem uzavřeli "opoziční smlouvu", a podle ní si vyměňovali vládu v republice.

Vrchní soudy (spory mezi státními zástupci) nepatří do spravedlivého soudnictví. Spory mezi státními zástupci musí řešit premiér a vláda.

Největší demagog a příživník je předseda Ústavního soudu. Povinností ÚS je dbát na to, aby každé rozhodnutí soudu bylo spravedlivé. I v diktatuře platí Archimédův zákon. Český bolševík zavedl do předpisů termín "závazný právní názor". Soudcům dovolil, aby místo spravedlivého rozsouzení sporu rozhodl podle přání spřízněných politiků.

Těsně po druhé světové válce (Paříž, 18. prosince 1948) byla přijatá Všeobecná deklarace lidských práv. V té je zaručené všem občanům, že před zákonem mají rovná práva. Každý soudce může konkrétní spor řešit pouze jednou.

Každý stát USA má svou ústavu a své zákony. Proto je chybné, když se při volbě prezidenta sčítají hlasy volitelů jednotlivých států. Je třeba dbát na počet obyvatel každého státu. Kriterium musí být, zda v příslušném státě zvítězil kandidát A, nebo B. Jinými slovy je třeba zjistit volební váhu volitele v každém státě. Součet poměrných vah pro všechny kandidující (dva) prezidenty musí být roven jedné (1). Sčítání hlasů volitelů je matematický nesmysl. Představme si, že by existovalo soustátí dvou samostatných států. Jeden by měl deset milionů a druhý sto milionů obyvatel. Váha hlasů volitelů je v poměru 1 : 10. Bude-li v meším státě o jednoho volitele více, bude zvolený prezident z menšího státu. Dokud v USA neprovedou korekci na váhy volitelských hlasů, nebudou mít spravedlivě zvoleného prezidenta. Před obdobným problémem stojí nyní naše republika. Jednokolové volby nemohou zaručit výběr nejlepšího kandidáta. Je trapné, když předsea Sněmovny a současný rektor brněnské právnické fakulty zneužívá funkci ke svému obohacování.

Patrně všichni zákonodárci zneužívají svého postavení. Podle ministryně spravedlnosti má každý nějaké vlastnické podíly. Předseda Sněmovny má svou advokátní koncelář a při tom nepřiznal příjmy z této činnosti. Každý občan, který se uchází o mandát poslance nebo senátora by měl před svou kampaní veřejně přiznat své majetkové poměry a stanovit svého zástupce, který bude s jeho majetkem disponovat po dobu, kdy bude členem zákonodárného sboru.

Volby by se měly konat bez zvláštního zákona, pouze podle znění Ústavy a Listiny základních práv. V jediném kole nelze zjistit vůli občanů. Výpočetní technika umožňuje provést volby s menšími náklady a spravedlivě vybrat takové zákonodárce, kteří budou plnit své povinnosti přesně podle zákona. Registr očanů republiky byl již vytvořený. Z registru je volební právo ověřitelné pro každého občana. Před volbami je jednoduché sestavit registr občanů, kteří se ucházejí o křeslo v některé komoře. Do tohoto registru každý potenciální kandidát zapíše podrobné údaje o svých majetkových poměrech, dále určí svého zástupce, který by jej zastupoval v případě, kdy se musí vzdát činnosti pro střed zájmů. Z tohoto registru by v jednotlivých kolech vypadli kandidáti, kteří získali nejmenší počet hlasů. Následující kolo proběhne po uplynuti krátké doby, kerá umožní propagaci zbývajících kandidátů. Volby ukončí současní zákonodárci v případě možného získání většiny ze zvolených kandidátů. Každý volič může volit ve volební místnosti, do přinesené urny, z domova či ze zahraničí internetem. Zpracování výsledků může být veřejné za pomoci ČT. Současný monopol reportérů kolem Václava Moravce nepatří do veřejnoprávní instituce.

Až se ČT stane skutečně objektivní zpravodajský kanál, pak se může domáhat platby od všech občanů. Nyní se ČT neprávem domáhá platit televizní poplatky za každou instalací televize.