Ústava (prakticky převzatá z První republiky) je sice platná, ale její výklad „občany s právnickým vzděláním“ a zákonodárci sedícími v zákonodárném sboru ji natolik zdeformovali, že některé soudní procesy lze označit jako rozhodování mafie.
Tragedií naší republiky je, že soudci neuznávají pravdu. Učitelé na právnických fakultách udělali ze své profese novou vědu. Vyučují všemu možnému, ale skutečnost, že soudce musí rozhodovat spravedlivě, to naše právnické fakulty pomíjí. Pouze pravdivé výroky soudů jsou spravedlivé. Každý spor má dvě strany, které obhajují svou pozici.
Každý soud má jenom dvě možnosti, jak může rozhodnout. Pravdu může mít strana, která se na soud obrátila (žalující), nebo strana, která je žalovaná. Žádná jiná možnost nemůže nastat.
Přitom musí platit jednoduché pravidlo: Co soudce odebere jedné straně sporu, musí přidělit druhé straně sporu. Čili výrok soudu k jedné straně, je opakem výroku ke druhé straně.
Příklad: Stát žaluje občana pro trestný čin (nebo občan občana). Výrok soudce může být

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV