Karel Wágner: Přijdou k nám další Romové ze Slovenska?

16.12.2016 19:18 | Zprávy

Na webových stránkách Vlády České Republiky se dozvídáme, že vláda svým usnesením č. 626 ze dne 7. července 2016 vzala na vědomí Zprávu o stavu romské menšiny za rok 2015.

Karel Wágner: Přijdou k nám další Romové ze Slovenska?
Foto: Hans Štembera
Popisek: Romové u voleb

Tato zpráva vychází z podkladů, které pro její zpracování poskytly jednotlivé resorty k naplňování usnesení souvisejících s romskou integrací. Romové podle této zprávy představují nejpočetnější ná­rodnostní menšinu žijící v ČR. A jak se ve zprávě uvádí, podle „kvalifikovaných odhadů“ v roce 2015 žilo v ČR okolo 226 300 Romů, z nichž zhruba polovinu měli tvořit Romové integrovaní do společ­nosti a druhou polovinu pak Romové, kteří žijí „v nepříznivé situaci“, označované za „sociální vylou­čení“. Ovšem při posledním sčítání lidu, domů a bytů z roku 2011 se k romské národnosti podle ně­kterých zdrojů přihlásilo zhruba 13 000 našich spolu­občanů a romštinu jako svůj rodný jazyk uvedlo celkem 40 370 obyvatel. Jak ale potom „jednotlivé resorty“, které hovoří o naplňování usnesení sou­visejících s romskou integrací, k uváděnému počtu 226 300 Romů vůbec došly?

Je pravda, že naši učitelé vidí, kolik romských žáků mají ve svých třídách. Ale počítat je nemohou, neboť by to byla diskriminace. A aby starostové obcí počítali Romy na území jednotlivých měst a vesnic? Jak chcete počítat k Romům naše spoluobčany, vykazující všechny znaky romského etnika, když o sobě tvrdí, že nejsou cikáni, ani Romové? Vždyť podle lidsko-právních organizací by to byl rasismus. Zrovna tak nelze romskou národnost přisoudit ani občanům prohlašujícím se za Slováky. A přitom nejpočetnější zastoupení mezi Romy u nás nemají Romové čeští a moravští, ale Romové slo­ven­ští, tvořící 85 % z celkového počtu Romů v naší zemi.

Po 2. světové válce žilo v Čechách a na Moravě jen několik stovek Romů. Neboť z těch, co prošli koncentračními tábory, se vrátilo 583, což bylo zhruba 10 procent z jejich předválečného počtu. A nutno zde podotknout, že u českých a moravských Romů se tak jedná o jedno z nejvyšších čísel v Evropě. Jenže pokud k nám posledních padesát let nepřetržitě proudí Romové ze Slovenska (přede­vším z jeho východních částí), nemůže se nikdo divit, že současný počet Romů žijících na území ČR různé organizace odhadují na dvakrát tolik, než kolik jich uvádí naše vláda. Někteří romští a lidsko-právní aktivisté dokonce uvádějí 400 – 450 tisíc Romů, žijících na území České republiky, na kterém prokazatelně žije celkem 10,5 milionu lidí. A jestliže naši odborníci hovoří o tom, že zhruba 85 % z celkového počtu Romů, žijících u nás, tvoří slovenští Romové, je třeba se rozloučit s tradovaným mýtem, že za prudkým nárůstem podílu romského etnika na celkovém počtu obyvatel v ČR stojí jeho mimořádná porodnost. Ve skutečnosti nejde ani tak o porodnost, jako o migraci. Neboť Romů, při­cházejících do Čech a na Moravu ze Slovenska, neustále přibývá.

Dle současných střízlivých odhadů žije třicet až čtyřicet procent romské populace na Slovensku v „cikánských osadách“ na okrajích vesnic, kdy mezi neromskou částí vesnice a romskou osadou bývá přirozená bariéra jako potok či řeka, nebo umělé bariéry ve formě mostu či silnice. Většina cha­trčí je ze dřeva a vepřovic, v některých osadách na sebe nalepené chatrče jsou vystavěny z posbíraného dříví, vlnitého plechu, udusané hlíny prokládané umělou hmotou a starých koberců. Je obtížné pak určit, kde jedna chatrč končí a druhá začíná. Zpravidla zde nejsou žádné inženýrské sítě, tedy žádná tekoucí voda (natož pak nějaká kanalizace), ani elektřina. Je pravda, že lze v osadách zahlédnout i klasické zděné domy, natřené pestrými barvami: to jsou příbytky Romů, kteří pracovali nebo pracují v zahraničí.

Starší generace Romů z osad se potýká s negramotností a zdejší děti a mládež vykazují nízkou míru vzdělání. Což je podle slovenských aktivistů zapříčiněno tím, že děti z romských osad jsou vesměs umisťovány do zvláštních škol. Ovšem proč tomu tak bývá, to jaksi mimoděk v jednom z rozhovorů zahraničním žurnalistům objasnila Erika Gorlová, knihovnice prešovské Státní vědecké knihovny, pracující v Oddělení dokumentace a informací o romské kultuře: „Mnohokrát jsme zažili situaci, kdy ředitel školy chce romské děti integrovat, ale jakmile s tou integrací začnou, bílí rodiče prostě své děti vezmou pryč a ve škole zůstanou jen romské děti. Škola se tak stává segregovanou, anebo je pro­měněna ve zvláštní školu pro romské děti. V mnoha školách pak stát prohlašuje, že důvod, proč jsou romské děti ve zvláštní škole, je ten, že mnoho z nich se narodilo v důsledku incestu.“ Zde sloven­ská reportáž z romské osady, kde aktivisté zmiňují fakt, že místní policisté hovoří o 80% in­cestu u zdejších obyvatel:

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: PV

Mgr. Ondřej Lochman, PhD. byl položen dotaz

Zvyšování daní

Na Primě jste tvrdil, že bude nutné kvůli navýšení peněz na obranu zvyšovat daně. To jako vážně? Myslíte, že je tu pro jejich zvyšování prostor? Nemyslíte naopak, že už takhle jsme na tom mizerně - že je dost velký nepoměř mezi výši platů a tím, co si za něj můžete koupit, že většina z nás je ráda, ...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Pavel Foltán: Politická podpora ČT = 5-1 koaliční hazard?

17:45 Pavel Foltán: Politická podpora ČT = 5-1 koaliční hazard?

5-1 koaličním tankem před pár dny mediálně-právní experti Baxa, Jakob & spol. zase tvrdě politickou …