Ministr financí Miroslav Kalousek stále někde shání finance do státního rozpočtu. Činí tak zajímavým způsobem, který stojí za povšimnutí. S odporem přijal progresivní zdanění příjmů, které by mohlo postihnout ty nejbohatší. Má však vstoupit v platnosti přespříští rok, takže může být kdykoli pozměněno nebo odsunuto. A Kalouskův úřad naznačuje, že bohatých je málo a utažení jejich opasků prý stejně moc nepřinese.

Ministr nehledá peníze na straně výdajů. Co chvíli se veřejnost dozví, o kolik republika přišla, kolik bylo ukradeno, co a jak bylo předraženo a kolik miliard kamsi zmizelo. Je pravda, že to nebývá vinou ministerstva financí, nýbrž nastaveného systému, který vláda, v níž sedí Miroslav Kalousek, podporuje. Ministr se snaží ztráty, které se v rozpočtu objeví, nahradit tím, že ubírá těm nejpotřebnějším.

Je to přirozený postup. Když se mnoha lidem odkrojí ždibeček z jejich příjmů, dá to dohromady slušný krajíc. Určitě větší, než když se zdaní horních „deset tisíc“. Jenže stokrát nic umořilo osla. S hrůzou jsem poslouchal dnes v televizi jednoho protivládního demonstranta, který hovořil o možných násilných akcích, pokud se věci nezmění. Komentář vlády byl jalový: Žijeme v demokracii. Jinými slovy, každý si může pindat, co chce: vláda nemusí brát ohled na to, říkají demonstranti.

Ministr Kalousek sdělil národu, že v rozpočtu na příští rok bude scházet něco přes 40 miliard korun. Možná to jeho úřad neumí spočítat, možná se předpokládá, že ty peníze někdo ukradne. Ministr chce, aby část peněz zaplatili důchodci.

Je to přirozené. Ti se mohou bránit nejméně. Návrh, který mnozí ekonomicky nevzdělaní důchodci ani nepochopí, ale pocítí, v zásadě předpokládá, že důchody se nebudou valorizovat. Zdá se, že senioři budou mít štěstí, neboť se blíží volby. Koalice si nebude chtít proti sobě postavit téměř tři miliony voličů. Pro rok 2011 byla tedy vypracována alternativa o šesti variantách, podle nichž průměrný důchodce dostane přidáno od nula korun po 210. Liší se od sebe podle toho, nakolik se v nich započítaly spotřebitelské ceny a růst reálných mezd. Letos však bude inflace vyšší. Na rozhodnutí vlády se čeká, ale i ta nejlepší varianta je směšně malá vzhledem k neustále se zvyšujícím výdajům důchodců.

Další peníze od důchodců by Kalousek rád získal zrušením slevy na dani, kterou jim zavedla vláda Mirka Topolánka. Střídání příkazů, co se jednou smí a podruhé nesmí, nepřispívá ekonomické stabilitě země a důvěře občanů ve vládu už vůbec ne.

Pracující penzisté by Kalouskovým návrhem přišli až o 25 tisíc korun ročně a stát by měl další záplatu – do rozpočtu by mohlo připlout odhadem 2,5 miliardy. Výchovné by to příliš nebylo, neboť někteří důchodci by hledali kličku, jak obelstít erár. Jiní by přestali pracovat, a to v situaci, kdy jenom prací dokážeme vybřednout z hospodářské recese. Ostatně, v Česku pracuje po šedesátém roce věku jen asi 150 tisíc lidí, což v přepočtu na počet důchodců je velmi málo.

Ne každý, kdo nesouhlasí s návrhy ministra Kalouska a vládními škrty, musí být zavrženíhodný levičák. Většinou jsou to slušní lidé, kteří mají sociální cítění. 

Publikováno se souhlasem vydavatele.