A to i přesto, že od tohoto měsíce se Venezuela stala na dva roky nestálým členem Rady bezpečnosti OSN s řadou pravomocí a hlavně velkým potenciálním vlivem.

Pro Venezuelany byla cesta jejich prezidenta, jež prý stála přes milion dolarů, překvapením. Maduro ji ohlásil 4. ledna a 7. už odletěl. Uvedl, že jej pozval jeho čínský kolega Si Ťin-pching. Ten ho však ani nepřijal. Podobně se mu vedlo i v Rusku s Putinem.

V Caracasu, kde jsou média pod přísnou kontrolou Madurovy vládní strany, mají jasné vysvětlení. Zastávka v Rusku byla pouze technická a do Pekingu letěl Maduro na čínsko-latinskoamerické setkání.

Čína je velkým obchodním partnerem Venezuely. Za posledních 15 let podepsaly obě strany přes 450 hospodářských dohod. A Peking půjčil Venezuele 55 miliard dolarů, jež splácí dodávkami ropy, které se Číně nedostává.

Nízká cena ropy zvýhodňuje zejména země, na jejichž území se její naleziště nenacházejí. Venezuela je na jejím exportu závislá téměř ze sta procent.

Cena ropy, zejména té těžké zvané Brent, které má Venezuela největší zásoby na světě, stále klesá. Barel, asi 158 litrů, se v těchto dnech prodává už pod 50 dolary.

Přitom bývalý řidič autobusu a dnes prezident Venezuely Nicolás Maduro požaduje dvojnásobek – 100 dolarů za barel. Není divu, že ve světě neuspěl.

Venezuela má oficiálně nejvyšší inflaci na světě: za loňský rok 66 %. 

Komentář zazněl v pořadu Českého rozhlasu Plus Názory a argumenty  Publikováno se souhlasem vydavatele.