Skutečně je úspěchem schválení novely zákona o pedagogických pracovnících dne 16. 12. 2022 na 48. schůzi Poslanecké sněmovny, přestože prozatím jen v prvním čtení, takže nakonec vše může být jinak? Co vyplývá z tvrdých dat? Proč jde jen o zdánlivý krok pro záchranu vážně ohroženého školství, a ne o ochranu před budoucí krizí?

Jaká je situace ve školství?

Situace ve školství je velmi vážná. Mladí učitelé postupně ze školství odcházejí a školství drží staří pedagogové. Přes nesporné uznání zásluh pedagogů důchodců by ve školách měli působit mladí pedagogové, a to i v souvislosti s novými technologiemi a způsoby práce. Ve věku 60 až 64 let činili před deseti lety učitelé 4,4 procenta, loni už 10,4 procenta a za nimi následují další pedagogové blížící se nároku vzniku na důchod v nejbližších letech. Učitelé ve věku 55 až 59 let tvoří 16,6 procenta učitelů, což je o 2,6procentního bodu víc proti stavu před deseti lety. Pedagogické sbory stárnou.

Poslední vlády podnikly kroky ke zlepšení situace a ta se částečně zlepšila. V letošním roce je vše jinak.

Za cca posledních 10 let se podíl nejmladších pedagogů do 24 let mírně zvýšil, a to z 1,8 na 2,3 procenta. Vydrželi však dlouho? Nebo tento úspěch spočívající v nástupu mladých pedagogů je pouhým zdáním a pedagogická profese zájemce nepřitahuje a mladí učitelé i s ohledem na její náročnost ze školství odcházejí zejména z ekonomických důvodů?

Sotva mladí učitelé začínají mít rodiny, přestávají často učit. Prostě opatření státu jsou nedostatečná a ohrožují nás. S věkem podíl mladých pedagogů klesá. Ve skupině 25 až 29 let se podíl učitelů snížil ze 7,6 procenta o 0,7 bodu. Ve skupině 30 až 34 let činí pokles dva procentní body. Počty těch mladých učitelů, co mají rodinu, povážlivě klesají.

Proč nová úprava nepřinese nápravu?
Protože vytváří pouhé zdání dobrého stavu.

Jaká je průměrná mzda v České republice?

Průměrná hrubá měsíční mzda je podíl mzdových prostředků (vč. příplatků za přesčas, odměn, náhrad mzdy atd.) připadající na jednoho zaměstnance za měsíc. Průměrná mzda (39 858 Kč) za 3. čtvrtletí 2022 vzrostla nominálně ke stejnému období předchozího roku o 2 295 Kč, tedy o 6,1 %. To bylo mírně více, než byl nárůst v 1. pololetí letošního roku. Jde přitom o zprůměrování velmi různorodého vývoje na úrovni jednotlivých oborů, podniků či organizací.

V reálném vyjádření šlo ve třetím čtvrtletí roku 2022 o mzdový pokles o 9,8 %, shodně jako ve 2. čtvrtletí 2022. Zaměstnanci si tedy mohli koupit za průměrnou mzdu o takřka desetinu méně zboží či služeb než před rokem. Reálný mzdový růst se odvíjí od inflace neboli růstu spotřebitelských cen. Ten se v letošním 3. čtvrtletí silně zvýšil až na 17,6 %, což je rekordní hodnota v tomto století. Nejhlouběji se propadaly reálné mzdy v odvětvích ve zdravotní a sociální péči, kde se meziročně snížila reálná průměrná mzda o 14,5 %, ve veřejné správě a obraně klesla o 14,2 % a ve vzdělávání o 13,2 %. Jinými slovy být učitelem znamená působit v odvětví, kde je jeden z největších propadů reálných mezd.

Pokud učitelé měli dobré mzdy, tak by propad nemusel být tragédií. Jaká je však skutečnost? Měli učitelé dobré mzdy?

V květnu letošního roku vydal ČSU strukturu mezd zaměstnanců, kde uvádí i mzdy podle vzdělání v roce 2021. Ve školství je drtivá většina zaměstnanců vysokoškolsky vzdělaná s magisterským vzděláním. Právem očekáváme, že zde budou působit ti nejkvalitnější, protože bez kvalitních pedagogů se naše děti mnoho nenaučí a v budoucnosti naše zem bude upadat, sníží se důchody atd. Schopní lidé jsou z ekonomických důvodů vyhánění ze školství. Být učitelem znamená tzv. okrádat rodinu a připravovat ji o příjmy, které by šlo bez větších problémů dosáhnout jinde. To je zvlášť závažné, pokud učitelé mají děti.

Jaká byla průměrná mzda?
V roce 2021 působili v České republice zaměstnanci s různým vzděláním. Průměrná mzda byla 40 777,00 Kč a z toho u mužů 43 785,00 Kč a u žen 37 125,00 Kč.

Jak by velký měl být 1,3násobek průměrné mzdy učitelům, opakovaně slibovaný?
Ve školství by měl být 54 233,41 Kč. Tato částka však se ani zdaleka neblíží průměru mezd vysokoškolsky vzdělaných lidí.

Jaká je průměrná mzda vysokoškolsky vzdělaných lidí?
Vysokoškolské vzdělání mělo 18,79 % zaměstnanců a z toho 9,95 % mužů a 8,84 % žen. Jejich průměrná mzda byla 61 334 Kč a z toho 68 820 Kč a u žen 52 910 Kč. I v loňském roce byla průměrná mzda učitele výrazně menší než průměrná mzda jiného vysokoškolsky vzdělaného zaměstnance, přestože se rozdíl snižoval.
Nezanedbatelný rozdíl však existoval jak loni, tak existuje i letos. K tomu přistupuje jeden z největších propadů reálných mezd právě v odvětví školství. Nelze se pak divit odchodům ze školství. Nejde jen o základní a střední školství. Na řadě vysokých škol například mají jejich pedagogové nižší mzdy než jejich čerství absolventi. Jak se pak má naše země rozvíjet. Nemotivovaní lidé těžko mohou někoho táhnout.

Klesá reálně podpora učitelů?
Český statistický úřad 5. prosince tohoto roku uvedl, že v odvětvovém členění podle sekcí CZ-NACE byl nejvyšší růst průměrné mzdy proti stejnému období roku 2021 zaznamenán v odvětví ostatní činnosti (10,1 %), doprava a skladování (9,1 %) a administrativní a podpůrné činnosti (9,0 %). Nejnižší nárůsty průměrné mzdy byly v odvětvích s dominancí státu: 0,6 % ve zdravotní a sociální péči, 0,9 % ve veřejné správě a obraně a 2,1 % ve vzdělávání. Z hlediska vývoje reálné mzdy se tato tři odvětví potýkají s více než třináctiprocentním poklesem oproti stejnému období předchozího roku.

Přinese nová právní úprava nápravu tristního stavu?

Nápravu nepřinese ani nově navržený § 161c zákona č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který zní: „(4) Ministerstvo vyhlásí normativy, opravné koeficienty a příplatky podle odstavce 1 písm. a) a b), § 161 odst. 1, § 161a odst. 1 a § 161b odst. 1 a určí výši rezervy podle odstavce 3 písm. c) tak, aby celková výše finančních prostředků určených na platy pedagogických pracovníků rozepisovaných podle odstavce 3 odpovídala v měsíčním průměru na 1 úvazek pedagogického pracovníka nejméně 1,404násobku průměrné hrubé měsíční nominální mzdy na přepočtené počty zaměstnanců v národním hospodářství dosažené podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za předminulý kalendářní rok.“

1,404násobek průměrné hrubé měsíční nominální mzdy by na základě čísel loňského roku znamenal, že by průměrná mzda učitele měla dosahovat 57 250,91 Kč, tj. byla by menší o 4 083 Kč, než je průměr jiného vysokoškolsky vzdělaného odborníka. Jaké odborníky pak chceme dostat do školství, když si vědělají méně než jinde?

V letošním roce se nůžky ještě více rozevírají. Nelze se pak divit, že učitelé odcházejí. Musí živit rodiny a logicky musí upřednostnit zájem svých dětí před naším zájmem na kvalitní výchově budoucích generací. To má své velké důsledky a já se musím ptát: Proč? Nebudeme-li mít kvalitně vychovanou mladou generaci, bude Česká republika levnou montovnou, kde obyvatelé budou záviset na tom, kdo tam přinese nekvalifikovanou levnou práci, budou se snižovat důchody a odneseme to všichni. To vážně chceme motivovat případně schopné učitele, aby šli pracovat jinam? To skutečně musíme vynakládat rostoucí výdaje například na zbrojení a podceňovat naši budoucnost a ohrožovat budoucí důchody nejen našich rodičů, ale i nás? Nebo snad má někdo zájem, aby se naše vlast nerozvíjela a místo toho se platilo do zahraničí?