Po dlouhé době jsem četl něco zajímavého a kvalitního ke kauze Čapí hnízdo. Nesouhlasím však s autorem v jeho názoru na význam rozsudku HaTeFo GmbH proti Německému finančnímu úřadu, kde hovoří o retroaktivitě. Sporná pasáž jeho článku zní: "Celý problém s tzv. propojenými podniky vyřešil definitivně až Soudní dvůr EU svým rozsudkem C-110/13 ve věci žaloby německé firmy HaTeFo GmbH proti Německému finančnímu úřadu. Ten skutečně precedentně stanovil výklad propojenosti firem tak, že i neformální vztahy mezi statutáři firem z jednoho „hnízda“ musí být považovány za ovládání (i když zdůraznil, že na každý případ je třeba pohlížet individuálně a musí se posoudit skutečný vliv na řízení podniku). Nejde tedy jen o papírovou nezávislost (dle výpisu z obchodního rejstříku), ale musejí se zkoumat i další vazby. Problém je ovšem v tom, že rozsudek má datum 27. 2. 2014, tedy dávno potom, co byla dotace proplacena a projekt úspěšně zrealizován. Nemůže být proto uplatňován retroaktivně."

Nejde v daném případě o retroaktivitu. Soud vykládal existující právo, ale v jeho chápání byly v praxi rozpory v různých zemích EU. Pokud by to bylo tak jednoduché, neobracel by se německý soud na Soudní dvůr EU. Mohlo tak dojít k mylné aplikaci práva, ale dovozovat z mylné aplikace trestnost, když výklad byl sporný i pro špičkové prvníky, mi připadá velmi odvážné.

Je mi jedno, jak dopadnou obžalovaní v kauze Čapí hnízdo. Nejsou to mí klienti, nechodil jsem s nimi na pivo, škoda, pokud vůbec existuje, nemusí být zrovna prkotinová. Osobně mi však celý případ hodně ... a budu rád, až bude ukončen. Jakkoliv, ale spravedlivě.