Do 26. 3. 2022, kdy uplynulo 100 dnů od ustanovení naší vlády, jsem nechtěl hodnotit, co se v naší zemi děje. "Koncepční" přístup k řešení uprchlické krize a nepochopitelné zatěžování a diskriminace běžných občanů mne však nutí porušit bobříka mlčení.

V samotném počátku krize se dalo diskutovat, kolik z uprchlíků skutečně utíkalo před válkou a kolik ve skutečnosti pouze využilo možnost se dostat ke svým příbuzným v České republice pracujícím často nelegálně na tzv. polská víza. To by se jim jinak pro naše předpisy nemuselo podařit. Nyní snad již nikdo nepochybuje, že přichází především oběti války. Lidi, kteří jsou často bez jakýchkoliv prostředků. Lidi, co skutečně potřebují pomoc. Je však velmi sporné, zda naše pomoc cílí tam, kde je nejvíce zapotřebí.

Asi nejkrizovější je řešení bydlení uprchlíků. Pokud kraje ve spolupráci s obcemi zajistí ubytování ve vlastních rekreačních objektech nebo ubytovnách, kompenzace bude 200 Kč na osobu za noc bez stravy. V případě hromadného ubytování, které kraj zajistí v soukromých penzionech či hotelech, bude kompenzace 250 Kč na osobu za noc a kraj bude moci svým rozhodnutím příspěvek navýšit. Jinými slovy mají podnikatelé možnost získat příspěvek ve výši cca 250*30, tj. 7500 Kč za osobu a měsíc, a to bez ohledu na počet jimi ubytovávaných osob. To odpovídá například při 40 osobách příspěvku ve výši 300 000 měsíčně. To je částka, která by mohla základní výdaje poskytovatele pomoci pokrýt. Není to však vždy zcela pravda. Bratr chodí snad každý den pomáhat do uprchlického zařízení v hotelu. Ten musí snižovat počty ubytovaných uprchlíků, aby v takto získané kapacitě dosáhl příjmů od turistů a mohl zůstat v provozu. A tak bratr shání ubytování asi pro 40 žen a dětí.

Sám dočasně poskytuji zdarma nouzové přespání několika osobám. Dlouhodobě to není možné jak z prostorových důvodů, tak i pro zbytečnou administrativu.

Jaké povinnosti má dobrovolný poskytovatel ubytování pro uprchlíky? Ten, kdo poskytne ubytování uprchlíkovi, je většinou ubytovatelem. Ubytovatelem se rozumí každý, kdo poskytuje ubytování za úhradu nebo ubytovává více než 5 cizinců, s výjimkou případu, kdy lze ubytované cizince a ubytovatele považovat za osoby blízké.

Ubytováním se pro účely cizineckého zákona rozumí vztah založený smlouvou o ubytování, nájemní smlouvou, podnájemní smlouvou nebo smlouvou s obdobným obsahem. Zřejmě tak za smlouvu s obdobným obsahem považovat i vztah s poskytnutým příspěvkem na uprchlíka.

Ubytovatel je mimo jiné povinen:

1. oznámit policii ubytování cizince,
2. zajistit cizinci ubytování, které není zjevně nepřiměřené úrovni ubytování poskytovaného ostatními ubytovateli v objektech obdobného určení v obci, popřípadě okresu nebo kraji. Srovnání úrovně ubytování se provádí zejména posouzením přiměřenosti počtu ubytovaných osob s přihlédnutím k zajištěným hygienickým podmínkám a k podlahové ploše místnosti pro ubytování, která musí činit nejméně
   a) 8 m2, je-li ubytována jedna osoba,
   b) 12,6 m2, jsou-li ubytovány dvě osoby; na každou další ubytovanou osobu se k podlahové ploše připočítává 5 m2,
3. cizinci na požádání vydat potvrzení o ubytování s uvedením jména, příjmení, ulice, místa a doby ubytování,
4. vést domovní knihu a na požádání policie ji předložit ke kontrole; při zahájení kontroly je povinen předložit domovní knihu obsahující údaje k cizincům ubytovaným v té době.

Domovní kniha je dokument, do kterého ubytovatel zapisuje údaje v rozsahu přihlašovacího tiskopisu, dále počátek a konec ubytování. Za domovní knihu se považuje též listinný dokument nebo soubor listinných dokumentů podepsaných cizincem obsahujících údaje v rozsahu přihlašovacího tiskopisu. Pro účely kontroly vede a předkládá ubytovatel domovní knihu v listinné podobě. Zápisy do domovní knihy musí být prováděny v aktuálním čase, pravidelně, srozumitelně a přehledně. Uspořádání zápisů z hlediska časového platí obdobně i pro uspořádání dokumentů nahrazujících domovní knihu. Domovní knihu ubytovatel uchovává po dobu 6 let od provedení posledního zápisu. Listinné dokumenty nahrazující domovní knihu je ubytovatel povinen uschovávat po dobu 6 let od ukončení ubytování cizince. Podrobné informace o postupu při oznamování ubytovaných cizinců ubytovatelem nalezne osoba ochotná pomoci například ZDE.

Nesplnění povinností ubytovatele má i sankční důsledky. Za přestupek ubytovatele lze uložit pokutu do 50.000 Kč, příkazem na místě lze uložit pokutu do 3000 Kč (fyzická osoba) nebo 5000 Kč (právnická osoba a podnikající fyzická osoba). Fyzická osoba, právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako ubytovatel dopustí přestupku tím, že

1. nesplní některou z povinností ubytovatele,
2. vede nebo uchovává domovní knihu v rozporu se zákonnými požadavky, nebo
3. nesplní povinnost uchovat podepsaný přihlašovací tiskopis po dobu 6 let od ubytování cizince, pokud tento byl vyplněn a podepsán cizincem, avšak bylo oznámeno jiným způsobem (přihlašovací tiskopis tedy nebyl předložen policii

Když se již osoba, která chce pomoci uprchlíkům, rozhodne překonat administrativní překážky a své zatěžování a hrozbu případných sankcí, začne počítat.

Znám příklad majitelky velkého domu nedaleko od Prahy. Ihned po propuknutí krize jej stáhla z prodeje a chtěla jej poskytnout potřebným. Požádala mne o informaci, jak postupovat, aby pomoc nevedla k jejímu nepřiměřenému zatížení. Dům je rozlehlý, má garáže, zahradu, prostor pro prádelnu, tělocvičnu atd., myslím, že je tam i další domek. Důstojné ubytování 30 až 40 osob by asi bylo reálné.

Jak dopadly počty?

Před zdražením energií majitelka jen za elektřinu v něm platila průměrně 12000 Kč měsíčně. Pokud by jej poskytla uprchlíkům, pak by samozřejmě hradila i vodné a stočné atd. Ekonomický výsledek pomoci by byl pro majitelku tragický.

Ve Sbírce zákonů vyšel zákon č. 66 ze dne 17. března 2022 o opatřeních v oblasti zaměstnanosti a oblasti sociálního zabezpečení v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaných invazí vojsk Ruské federace. Zde je uvedeno:

„§ 8 Příspěvek pro solidární domácnost

(1) Fyzické osobě, která bezplatně poskytla ubytování cizinci s dočasnou ochranou (dále jen „ubytovaná osoba“), se poskytuje příspěvek pro solidární domácnost (dále jen „příspěvek“). Podmínkou pro poskytování příspěvku je, že se nejedná o ubytování v ubytovacím zařízení a ubytování bylo poskytnuto nepřetržitě po dobu, jejíž minimální délku stanoví vláda nařízením. V rámci poskytnutého ubytování musí být ubytované osobě zajištěn dostatečný prostor pro odpočinek, pro přípravu stravy, prostor pro osobní hygienu a záchod a musí být zajištěn přístup k pitné vodě.

(2) Příspěvek se poskytuje na žádost, a to po uplynutí kalendářního měsíce, za který náleží. Žádost musí obsahovat:
   a) identifikaci žadatele,
   b) adresu nemovitosti, v níž je poskytováno ubytování, a právní titul, na jehož základě žadatel nemovitost užívá,
   c) identifikaci ubytovaných osob,
   d) údaje o době poskytování ubytování,
   e) čestné prohlášení žadatele, že ubytování bylo poskytnuto bezplatně,
   f) čestné prohlášení žadatele, že jsou splněny podmínky pro ubytování podle odstavce 1 věty poslední.

(3) Příspěvek vyplácí krajská pobočka Úřadu práce. Příspěvek se vyplácí převodem na platební účet v bance, pobočce zahraniční banky nebo spořitelním a úvěrním družstvu v České republice určený žadatelem, nebo v odůvodněných případech poštovním poukazem. Příspěvek se nevyplácí do ciziny. Způsob výplaty uvede žadatel v žádosti.

(4) V řízení o příspěvku se správní řád nepoužije.

(5) Příspěvek se nebude považovat za příjem pro účely zákona o státní sociální podpoře, zákona o pomoci v hmotné nouzi, zákona o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením a zákona o sociálních službách.

(6) Poskytování příspěvku stanoví vláda nařízením v závislosti na vývoji ozbrojeného konfliktu na území Ukrajiny a jeho dopadů na možnosti zajištění přiměřeného ubytování cizinců s dočasnou ochranou na území České republiky.

(7) Vláda nařízením podle odstavce 6 stanoví
   a) výši příspěvku za ubytovanou osobu za kalendářní měsíc a maximální počet ubytovaných osob v jedné domácnosti, které lze zohlednit pro účely výše příspěvku,
   b) minimální počet dnů po sobě jdoucích v období kalendářního měsíce, po kterou musí být ubytované osobě poskytnuto ubytování, a
   c) období, po které bude příspěvek poskytován.

Nevím, jaká bude výše příspěvku předpokládaná zákonem a ani jeho bližší podmínky. Vyjdu-li z internetu, pak Vláda na svém jednání dne 16.3. 2022 našla shodu na výši solidárního příspěvku. Ten bude určen pro domácnosti, které ubytují ukrajinské státní příslušníky, kteří do ČR utekli před válkou. Příspěvek by měl být vyplácen ve výši 3 000 korun měsíčně na každého ubytovaného uprchlíka, zároveň ale nesmí přesáhnout 9 000 korun za měsíc na domácnost. Toto vládní nařízení jsem ještě v právním řádu nenašel, ale snad je to jen otázka času.

V konkrétním případě by ochotná paní nedostala na příspěvku pro solidární ubytování ani tolik, kolik by činil její výdaj na zatopení pro ubytované, byť by jich mohlo být cca 40. V porovnání s podnikateli by obdržela o 291tisíc korun měsíčně méně. Neměla by prostředky na úhrady dalších energií, musela by plnit administrativní povinnosti, nepomohla by uprchlíkům s jídlem, protože by neměla z čeho atd. Za pomoc by jí hrozil postupný krach. Navíc by nejdříve hradila výdaje, a až pak případně něco od státu dostala.

Upřímně jsem jí nemohl doporučit poskytnout pomoc. Jsem přesvědčen, že místo pomoci těm, kteří jsou ochotni poskytovat pomoc lidem v nouzi nezištně, tak je stát zatěžuje povinnostmi. Dle mne běžné občany diskriminuje v porovnání s podnikateli. Asi je pro stát výhodnější podporovat ubytování v nouzových přístřeších včetně tělocvičen a omezovat tak původní využití veřejného majetku než podpořit důstojné bydlení uprchlíků.