Pro většinu lidí, kteří se podrobněji nevěnují situaci ve světě a politickému dění, byl ještě loni touto dobou svět poklidným místem, kde se válčilo z pohledu běžného občana pouze v tzv. banánových republikách a vše mělo své pevně určené místo a pravidla.

Prim v tomto světě, vzniklém po rozpadu SSSR měli samozřejmě USA a ostatní země hráli druhé housle, byť oficiálně se jim říkalo buď spojenci, či obchodní partneři Ameriky. Pokud náhodou některý stát takovým „partnerem“ Ameriky nebyl, byl okamžitě označen jako nedemokratický, nebezpečný pro světový mír a bylo nutné ho po „americku demokratizovat“

Touto demokratizací rozumějte to, že takový stát musel prodávat své zboží pouze tomu, komu určila Amerika, za cenu, kterou určila Amerika a samozřejmě v dolarech, tedy v americké měně. Pokud se představitel nějaké země „zbláznil“ a dovolil si chtít udělat něco jiného, skončil takový stát většinou v rozvalinách po výbuších bomb USA a NATO!

Na světě existovalo již jen pár zemí, které vzdorovali plánu na nový světový řád, který vymyslelo pár nejbohatších oligarchů a aristokratů světa, ve kterém měli USA a jejich vazal a vykonavatel americké vůle na starém kontinentě, kterým je EU ekonomicky a politicky ovládnout a řídit celý svět. Kromě Ruské federace, kterou již měli Američané po vládě Gorbačova a Jelcina téměř „na talíři“, vzdorovala ještě Čína a země jako Sýrie, Irán, Venezuela, Kuba a pár dalších. Většinu světa již měl tandem USA - EU pod svou kontrolou.

Američané udělali svou největší chybu od druhé světové války již před lety, v okamžiku, kdy dovolili, aby se v Ruské federaci chopil po Jelcinovi moci stratég, schopný politik, diplomat a hlavně vlastenec Vladimír Vladimirovič Putin, který se ujal vlády v zemi s odhodláním, že z ní opět udělá hrdou a svobodnou velmoc a vrátí Ruské federaci moc a vliv, který jí v tomto světovém regionu poté, co padlo pro záchranu Evropy a světa 27 milionů Rusů a dalších občanů zemí SSSR právem náleží!

Loni v únoru se Američané rozhodli ukončit rostoucí politický a ekonomický vliv Ruské federace tím, že vnesli chaos, zkázu a zmar do země sousedící s Ruskem a zorganizovali na Ukrajině jednu ze svých barevných revolucí, která měla destabilizovat situaci u ruských hranic a izolovat Ruskou federaci od Evropské unie pomocí smyšlených informací o ruském vměšování do „demokratizace“ Ukrajiny.

Již rok ukrajinská politická elita, která se za podpory USA a EU zmocnila po kyjevském násilném puči moci, vraždí, nebo zastrašuje v celé zemi každého, kdo s ní nesouhlasí a v zemi probíhá občanské válka, v níž Kyjev bojuje proti těm regionům, které se odmítly podrobit po kyjevském převratu jejich vládě. Od loňského března, kdy se autonomní Krymská republika po referendu probíhajícím za účasti mezinárodních pozorovatelů připojila zpět k Ruské federaci, ze které byla kdysi vyrvána trockistou Chruščovem, začali USA a Evropská unie uvalovat na Ruskou federaci různé sankce s úmyslem jí co nejvíce poškodit.

Pravda je však taková, že zatímco na Ukrajině vinou neochoty přiznat východním regionům stejné právo vzít osud do vlastních rukou (které sami hlásali v Kyjevě představitelé Majdanu) a dát jim možnost volby stále umírají lidé, Ruská federace (přes velkohubá prohlášení prezidenta USA Baracka Obamy o izolaci Ruska), každý měsíc získává nové strategické a obchodní spojence a její vliv ve světě každým dnem stoupá.

Za poslední rok Ruská federace prostřednictvím prezidenta Putina a ministra zahraničí Lavrova uzavřela spoustu lukrativních smluv o spolupráci s celou řadou velkých a vlivných zemí. Ropný a plynový kontrakt s Čínskou lidovou republikou, je dokonce největším podobným obchodem v historii a jeho objem se vyrovná celkovému množství plynu a ropy, které dodává Ruská federace do celé Evropské unie. Následovala veleúspěšná cesta prezidenta Putina po celé Jižní Americe, kde se účastnil také summitu ekonomického společenství BRICS, kterého je Ruská federace členem a jehož HDP je větší, než ten, který vyprodukuje celá EU. V rámci této cesty uzavřel řadu obchodních smluv po celém tomto kontinentu a obnovil spolupráci s Kubou.

Po těchto diplomatických a obchodních úspěších Ruské federace následovala řada dalších. Byly uzavřeny smlouvy s Iránem, Tureckem a Egyptem o přátelství a ekonomické spolupráci, vzniklo společenství pěti postsovětských republik s Ruskou federací o společné protivzdušné ochraně a vzájemné pomoci v případě napadení a poslední podobnou dobrou zprávou pro Ruskou federaci je to, že Indie odmítla kontrakt na nové západní stíhačky a zřejmě se chystá raději nakoupit ruské Suchoje.

Na jeden jediný rok to docela ujde, co říkáte? Může se podobnými úspěchy pochlubit také extrémně zadlužené USA, nebo snad Evropská unie, která přes všechnu tu protiruskou hysterii a křik stále odebírá ruskou ropu a plyn a o energetické nezávislosti na Rusku a politické nezávislosti na USA se jí může nechat pouze zdát?! Já myslím, že nikoli!

Tato geopolitická partie rozpoutaná ze strany USA a jeho spojenců proti zbytku světa potrvá ještě dlouho a zatím je předčasné předjímat, jestli bude mít nějakého jasného vítěze, nebo skončí nějakou dohodou, či remízou. V období od února 2014 do února 2015 je však jasným vítězem Ruská federace, která získala během tohoto roku celou řadu přátel a spojenců!

Ladislav Kašuka