Přestože je letošní výsledek teprve třetím květnovým od roku 2000, kdy Liberální institut začal Den daňové svobody měřit, není co slavit. „Lidská kreativita, spolupráce a volný obchod přináší bohatství. Letošní výsledek odráží posun vlády doleva. Letos zase vláda začala utrácet rychleji, než my stíháme vydělávat,“ říká ředitel Liberálního institutu Martin Pánek.

„Tento rok není moc co oslavovat. Stát plánuje mnohem vyšší výdaje než loni, což vůbec neodpovídá zpomalujícímu hospodářskému růstu. Nejsme na tom ještě zdaleka tak špatně jako během hospodářské recese kolem roku 2010, ale velikost zhoršení oproti loňsku by nás měla varovat. Regulací přibylo a s nimi ubylo svobody. 148 dní je sice méně než v některých jiných státech, ale stále je to hodně. Za první republiky byl Den daňové svobody v polovině února. Mnohem raději bychom viděli posun Dne daňové svobody tímto směrem díky technologickému pokroku, mezinárodnímu obchodu, vyšší produktivitě a zejména nižším vládním výdajům,“ dodává Pánek.

"Nejen, že se zmenšilo bohatství, o němž si člověk rozhoduje sám. Bohužel se dlouhodobě zmenšuje i podíl výdajů, o kterých si rozhoduje stát sám - mandatorní výdaje stále rostou. Prostor pro svobodné rozhodování se tak zmenšuje jak pro občany, tak pro stát," doplňuje Petr Bartoň, hlavní ekonom investiční skupiny Natland.

V mezinárodním kontextu si Česká republika pořád vede poměrně dobře. Je stále hluboko pod průměrem eurozóny (20. 6.), což je výsledek, jenž má relevanci i ve světle neutuchajících úvah o přijímání společné evropské měny. Loni jsme na tom byli lépe než průměr zemí OECD (průměr 24. 5.), letos pouze o jeden den hůře, což je další důvod k optimismu na jedné straně, ale na druhé straně důvod k tomu, abychom slepě nekopírovali západní země tam, kde to není ku prospěchu. Jak ukazuje následující graf, jako první oslavili Den daňové svobody Irsku (5. 4.), poté v Litvě a ve Švýcarsku (3. 5.), které si opět o dva dny polepšilo a stále tak patří k nejsvobodnějším ekonomikám světa. Litva se loni v létě stala členem OECD, takže ji letos zařazujeme poprvé.

Již tradičně patří mezi poslední oslavence Francie (22. 7.), Finsko (9. 7.) a Belgie (7. 7.). Od loňska se výrazně zlepšilo Norsko. „Ani mezi okolními zeměmi si nevedeme špatně. Ze sousedních je před námi jenom Slovensko (24. 5.), za námi Polsko (2. 6.), Německo (11. 6.) a poslední ze sousedů je Rakousko téměř o měsíc zpět (28. 6.),“ říká Petr Koblovský, předseda správní rady Liberálního institutu.

Termín Dne daňové svobody každý rok ovlivňuje řada věcí. Také výhled do budoucna je nejistý. Po dlouhém období růstu může přijít recese, vláda je odhodlaná nadále utrácet na dluh a státy eurozóny nemají vyřešeny strukturální problémy. „Vláda má v podstatě poslední šanci udělat něco s veřejnými rozpočty, než bude pozdě. Hospodářský růst nebude trvat věčně,“ vysvětluje Martin Pánek.

Liberální institut je think-tank založený v únoru 1990, jehož cílem je rozvíjet a aplikovat ideje a programy založené na principech klasického liberalismu, tedy individuální svobodu, svobodný trh, vládu s omezenými pravomocemi a mír. Naší činností jsou především studie, vzdělávací projekty a publikace v České republice a v zahraničí. Ředitelem Liberálního institutu je od roku 2018 Martin Pánek.