Libor Dvořák: Co si vyválčíme, to budeme mít

11.02.2015 13:28 | Zprávy

Co si vyválčíme, to budeme mít, jako by si říkaly obě strany – a podle toho se taky chovají. Obě se zkrátka snaží urvat co nejvíc, a kde mohou, tam to taky dělají. Zřejmě mají za to, že současný stav fronty se v Minsku změní ve status quo.

Libor Dvořák: Co si vyválčíme, to budeme mít
Foto: wikipedia
Popisek: Ukrajinská vlajka

Jednotky ukrajinské Národní gardy údajně prolomily obranné linie separatistů u strategicky velmi citlivého azovského přístavu Mariupol.

V jejich pozicích je prý přítomen i tajemník Rady národní bezpečnosti a obrany Oleksadr Turčynov, který tu má koordinovat další součinnost armády a Národní gardy.

Tisková služba pluku pro zvláštní úkoly Azov hlásí, že tato elitní jednotka společně s dalšími silami, zaangažovanými v antiteroristické operaci Kyjeva, připravuje plnoformátový útok na povstalce.

Zcela opačné informace přicházejí z okolí Doněcka a hlavně města Debalceve, kde měli separatisté definitivně obsadit jedinou silnici, po níž bylo možné zásobovat tamní ukrajinské jednotky.

Na 6000 ukrajinských vojáků se tak ocitlo v kotli, z něhož prý pro ně není jiného úniku než dobrovolná kapitulace. Pro pořádek dodejme, že debalcevské obklíčení je inzerováno už poněkolikáté, ale nakonec se zatím nikdy nepotvrdilo.

A ještě jedna doslova frontová zpráva: Separatisté podnikli raketometný přepad štábu ukrajinské armády v Kramatorsku. Počty obětí se upřesňují. Obě samozvané republiky toto obvinění rozhořčeně popírají.

Ať tak či onak, pár desítek hodin před proponovaným setkáním v Minsku nic potěšitelného. Včerejší a dnešní průběh bojů jasně ilustruje, že nějaké diplomatické urovnání situace je naprosto nezbytné, jinak bude válečnická iniciativa obou stran pokračovat a bohužel i eskalovat.

Co nás zítra čeká v Minsku, je samozřejmě otázka. Angela Merkelová a François Hollande už minulý týden toto setkání označili za možná poslední možnost mírového urovnání konfliktu, k němuž se ruská strana ostentativně nehlásí.

Ruský prezident Putin ovšem tuto možnost už během víkendu relativizoval a prohlásil, že schůzka bude mít smysl jedině tehdy, když se podaří zatím nesmiřitelné postoje v několika sporných bodech urovnat.

Jako by si tím vymiňoval možnost, že pokud to nebude považovat za užitečné, tak do Minska nepojede. Může to samozřejmě být jen rétorika, ale jsou to slova, z nichž zajisté mrazí.

Inu, počkejme si do zítřka, který by mohl rozhodnout o mnohém. Anebo nemusel, což by byla přinejmenším potenciální tragédie, jejíž důsledky zatím nelze dohlédnout. 

Komentář zazněl v pořadu Českého rozhlasu Plus Názory a argumenty  Publikováno se souhlasem vydavatele.

Tento článek je uzamčen

Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

Ukrajina (válka na Ukrajině)

Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.

Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.

autor: Český rozhlas

Robert Králíček byl položen dotaz

digitalizace

Ukažte mi někoho, komu se z politiků na první pokud podařila nějaká digitalizace. A proč se v tomto směru pořád tak pozadu? PS: Tímto dotazem nehájím Bartoše, jen mi přijde, že v tom není sám, že udělat něco pořádně vám politikům obecně dělá dost problém

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Zdeněk Jemelík: Věrchuška a sprostý lid

15:57 Zdeněk Jemelík: Věrchuška a sprostý lid

Do pojmu „věrchuška“ zahrnuji nejen vrcholné představitele státní moci, politické elity-pseudoelity,…