Ale je to v nás, jako v krávě tele, namísto abychom k ruské hranici v pevném šiku mašírovali, tak se kroutíme, namísto hymny EU bychom raději zpívali Hej Slované, v hlavě nám namísto nenávisti k Rusku straší představa o Rusi jako o matičce všech Slovanů a tedy i nás Čechů, kterou nám tam natloukli nešťastní národní buditelé Kollár, Šafařík a další, nedaří se tak, jak by bylo třeba, vyhnat z našich hlav vzpomínku na smrt 12 milionů rudoarmějců, bez níž bychom zde nebyli, zkrátka a dobře nejsme vůbec a dokonce ani v nejmenším tak spolehlivým článkem euroatlantické nenávisti k Rusku, jakým bychom měli být a jaký se od nás očekává A to i vzdor výjimkám z tohoto neutěšeného obrazu, jakými jsou např. starosta Prahy 6 Ondřej Kolář, starosta Řeporyjí Pavel Novotný, primátor Prahy Zdeněk Hřib či Karel Schwarzenberg.

Co s tím?

Je nás třeba převychovat, to je jasné. A jak? Též jasné. Co nejúčinnější propagandou.

Obrátili se tedy naši propagandisté na uznávaného teoretika a praktika obracení lidu na pravou víru Josefa Goebbelse a na jeho tři zásady nejúčinnější propagandy, kterými jsou:

-Nelhat (Gobbels považoval lež za nevýhodnou. A to proto že jakmile je lež jednou prohlédnuta, stává se hlasatel této prohlédnuté lži už trvale nedůvěryhodným. Goebbels navíc považoval lež za zbytečnou, protože uplatňování dalších dvou zásad ji dokáže plnohodnotně nahradit).

-Zakrývat

-Odvádět pozornost

S uplatňováním zásady druhé a třetí nemají naši propagandisté, hlavně ti v naší instituci nejvlivnější, čili ČT, žádné problémy, a v celé jejich šíři ji už roky bohatě uplatňují. Avšak vzdor Goebbelsově výstraze už roky pošilhávají i směrem k jeho zásadě první. A to ne snad s úmyslem ji uplatňovat, ale naopak vyvrátit. Čili nikoli nelhat, jak hlásil Goebbels, ale lhát, pokud se ovšem ta lež podá občanstvu tak rafinovaně, že bude mít šanci zůstat neprokouknuta.

Zrovna včera večer právě tento druh lži, kterou se propagátoři ČT rozhodli zmistrovat i proslulého mistra Goebbelse, z obrazovek našich televizorů zazněl. A to v pořadu Události. Mluvilo se v něm o Janu Palachovi a o vstupu vojsk na půdu naší země v r. 1968, a jen tak jakoby mimochodem utrousil moderátor větu, že mnohé země „ruskou okupaci Československa tehdy tvrdě odsoudily“.

Jestliže v ten okamžik máte za to, že lživé vyjádření „ruská okupace“, jež ruskou okupaci nebyla, protože šlo o nešťastný a politováníhodný čin zemí Varšavské smlouvy, který by se s přivřením obou očí dal snad označit nanejvýš za „okupaci sovětskou“, vypadla z vašeho televizoru jen nějakým nedopatřením, omylem či překlepem redaktora, který onu informaci připravoval, jste na hlubokém omylu. Protože ono ve skutečnosti šlo o výrok, pronesený s nadgoebbelsovsky promyšleným záměrem možná jen propagandistů ČT, ale možná, kdo ví, i o výrok, šířeji vycházející z nové ideologické západní platformy, jež káže označovat vše sovětské a neblahé nikoli už za sovětské, ale za ruské, a tímto trikem přesměrovávat nevraživost lidí k někdejšímu sovětskému k dnešnímu ve sta ohledech odlišnému ruskému. Smísit zkrátka obé tak, aby to dnešní ruské už provždy do sebe nasávalo ono bývalé a někdy nenáviděné sovětské, a v očích světa se tak stalo nenáviděným otloukánkem už jen ono samo.

Že se přitom lže a překonává i pověstné tabu velmistra pokoutní nacistické propagandy, zjevně nikomu nevadí. Účel světí prostředky a cíl světového zla světí lež. Aneb: Pravdomluvnost často bolí, avšak lež se lehce volí (jehlaspichlas). A čím obelhávanější a tím i hloupější budeme, tím nesnadněji budeme schopni lži rozpoznávat.

A věřte tomu, dobře nám pak bude na zemi.

Vyšlo na Vasevec.cz, publikováno se souhlasem vydavatele.