Vážený pane předsedo vlády,
v souvislosti se systémem eReceptu a elektronizací zdravotnictví si Vám dovoluji zaslat následující závažné informace.
Jak jistě víte, dne 1. června byl v rámci systému eReceptu zpřístupněn všem lékařům, farmaceutům, klinickým farmaceutům i pacientům dlouho připravovaný tzv. sdílený lékový záznam, což je přehled všech pacientem užívaných léků, uložených v Centrálním úložišti eReceptů (dále jen CÚeR) Státního ústavu pro kontrolu léčiv (dále jen SÚKL).
Jako IT, se zkušenostmi s vedením zdravotnických subjektů, působením na ministerstvech financí a zdravotnictví a v orgánech pojišťoven, mám sice k řešení systému eReceptu řadu výhrad, avšak nejen mojí zásadní výhradou, na kterou upozorňuji opakovaně, je povinné vystavování eReceptů lékaři bez prokazatelného souhlasu pacientů. S tím následně souvisí i souhlas pacientů s přístupem lékařů a lékárníků do jejich lékového záznamu, zakotvený v zákoně čís. 378/2007 Sb., o léčivech formou režimu opt-out, kdy pacient, pokud neprojeví nesouhlas, tak od 1.6.2020 s přístupem lékařů a lékárníků automaticky souhlasí. Tento „souhlas“ s přístupem k těm nejcitlivějším osobním datům je totalitním zásahem státu do osobnostních práv občanů, o kterém drtivá většina pacientů dosud vůbec neví. Důkazem je skutečnost, kdy po sdělení zástupců MZ ČR a SÚKL na TK dne 29.5., že pacient může zakázat přístup lékařům do svého lékového záznamu (dále též LZ), stoupl během pouhých 2 pracovních dnů počet nesouhlasů z 2345 na 2833, tj. o 21% a dále roste. Tento dosud relativně malý počet občanů nicméně vůbec neospravedlňuje jejich „souhlas“ daný zákonem. Je s podivem, že v rámci tzv. chytré karantény kvůli koronaviru, kdy v porovnání s citlivostí dat ve sdíleném lékovém záznamu pacienta (dále též SLZ) v podstatě o nic nejde, musí občan souhlasit s trasováním svého pohybu podle čísla mobilního telefonu!
Podle čl. 31 Listiny základních práv a svobod “Občané mají na základě veřejného pojištění právo na bezplatnou zdravotní péči a na zdravotní pomůcky za podmínek, které stanoví zákon“, avšak podle čl. 10, odst. 3 téže Listiny “Každý má právo na ochranu před neoprávněným shromažďováním, zveřejňováním nebo jiným zneužíváním údajů o své osobě“. Který z těchto dvou článků je tomu druhému nadřazen a kdo to má rozhodnout? Občan, kterého se to bytostně týká nebo stát? Jednoznačně občan a to apriory udělením souhlasu a nikoliv jeho rušením. Navíc od 25.5.2018 platí pod tvrdými sankcemi nařízení EP a ER č. 2016/679 (GDPR) o přísné ochraně osobních údajů, podle kterého je mj.:

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV