ČNB výrazně přehodnotila svoji poslední, listopadovou prognózu. Nová, únorová prognóza v mnohem vyšší míře odráží pokles ceny ropy na světových trzích a jeho důsledky. Pohyb inflace kolem nuly nebo lehce pod ní po většinu letošního roku nebude pro ČNB překvapením a hodlá jej tolerovat.

Velmi nízká inflace, nebo dokonce mírná deflace tak pro ČNB během minimálně prvních tří kvartálů letošního roku nebudou důvodem k tomu, aby intervenovala za oslabení koruny. Centrální bankéři však zároveň uvedli, že ekonomické prostředí momentálně čelí zvýšené míře nejistoty. Jednou z příčin této nejistoty je obtížně odhadnutelný dopad evropského kvantitativního uvolňování, které Evropská centrální banka oznámila v lednu a které spustí v březnu. ČNB proto také s největší pravděpodobností neoslabí korunu minimálně do té doby, dokud nebude schopna vyhodnotit dopady evropského kvantitativního uvolňování. Zejména pak jeho vliv na růst cenové hladiny a inflačních očekávání v eurozóně.

I pokud by se však evropské kvantitativní uvolňování neprojevilo kýženým způsobem, tj. nezvýšilo uspokojivě tempo růstu cenové hladiny v eurozóně, ani příslušná inflační očekávání, ještě to samo o sobě nemusí značit, že ČNB intervenuje za oslabení koruny. Důležité pro ni bude totiž také to, do jaké míry se současné silné deflační tlaky v podobě poklesu cen ropy a energií promítnou v širší ekonomice, v inflačních očekáváních firem a domácností a konečně také ve mzdovém vyjednávání a v růstu reálných mezd.

Sečteno, podtrženo, na umělé oslabení koruny, k jakému se ČNB uchýlila v listopadu 2013, to v nadcházejících měsících rozhodně nevypadá.