V roce 2018 utratili Češi za stravování mimo domov historicky rekordní sumu. V restauracích, kavárnách, po hospodách a v dalších veřejných stravovacích zařízeních nechali ten rok přes 168 miliard korun, vyplývá z nových údajů Eurostatu. V roce 2017 to přitom bylo necelých 161 miliard korun a rok dříve bezmála 148 miliard.

Vzhledem k makroekonomickému vývoji v loňském roce, zejména vzhledem k citelnému růstu cenové hladiny v oblasti stravování a vzhledem k velmi svižnému růst růstu mezd, ale i spotřebitelských výdajů, lze předpokládat, že v roce 2019 útraty Čechů v restauracích překonaly rekord roku 2018, když přesáhly úroveň 175 miliard korun.

Češi tak loni v restauracích a kavárnách utratili o zhruba sto miliard korun více než v roce 2000. Na přelomu milénia totiž jejich výdaje v restauracích a kavárnách činily dle Eurostatu jen něco přes 76 miliard korun.

K historicky nejvýraznějšímu meziročnímu nárůstu výdajů Čechů v restauracích a kavárnách došlo v roce 2017, kdy meziročně utratili o zhruba třináct miliard více. Nárůst tehdy do značné míry souvisel se zaváděním EET koncem roku 2016, které vedlo k citelnějšímu zdražení v oblasti stravování.

Je tedy zjevné, že růst útrat Čechů v restauracích, hospodách či kavárnách odráží nejen jejich rostoucí životní úroveň, tedy kupní sílu, tedy výši mezd očištěných o inflaci, ale právě také inflaci samotnou čili postupně klesající kupní sílu jednotky české měny, jedné koruny.

I tak však platí, že stravování mimo domov představuje stále důležitější součást české ekonomiky. Na spotřebitelských výdajích Čechů se útraty v restauracích a kavárnách v roce 2018 podílely 6,5 procenta, zatímco v roce 2008 to bylo jen 5,7 procenta. Na hrubém domácím produktu ČR se pak ty samé výdaje předloni podílely 3,2 procenta, kdežto v roce 2008 jen 2,8 procenta.

Obyvatelé celé EU v roce 2018 utratili v restauracích, kavárnách a dalších podobných zařízeních přes 600 miliard eur, což odpovídá 3,8 procenta HDP EU. Největší část svých výdajů dávají na restaurace, hospody či kavárny Irové, Španělé, Malťané a Řekové, nejméně pak Rumuni, Poláci a Litevci. Zejména Rumuni si v drtivé většině případů opravdu stále „vaří doma“.