Indikátor důvěry podnikatelů se v porovnání s listopadem zvýšil také o 1,5 bodu. Mezi podnikateli se důvěra zvýšila ve stavebnictví, v obchodě a ve vybraných odvětvích služeb; v průmyslu se zvýšila mírně. Indikátor důvěry spotřebitelů se zvýšil. Ve srovnání s hodnotami v prosinci 2013 jsou souhrnný indikátor důvěry, indikátor důvěry podnikatelů a indikátor důvěry spotřebitelů vyšší.

Prosincová čísla k důvěře v ekonomiku lze hodnotit vesměs pozitivně. Důvěra se meziměsíčně zvýšila ve všech klíčových segmentech. Spotřebitelé důvěřují ekonomice nejvíce od března 2007. Tato důvěra se přitom zřejmě výrazně promítne do jejich prosincových útrat. Obchodní centra a další obchody nezřídka hlásí meziroční růst tržeb v řádu desítek procent jak v předvánoční době, tak nyní v době povánočních výprodejů. Před vánočními svátky navíc v meziročním srovnání stoupala třeba i frekvence výběru z bankomatů, včetně objemu průměrně vybírané částky.

Důvěra v segmentu služeb zase byla naposledy na vyšší úrovni v říjnu 2008, tedy – stejně jako v případě spotřebitelské důvěry – ještě předtím, než se v ČR naplno projevily důsledky světové finanční krize.

Na nejlepší úroveň za poslední více než tři roky se dostala i důvěra v segmentu obchodu. Postupně se také zlepšuje důvěra ve stavebnictví, naposledy byla na vyšší úrovni v březnu 2009. V sektoru stavebnictví lze navíc čekat výrazné zvyšování důvěry i příští rok, ruku v ruce s očekávaným zřetelným oživením v segmentu stavebnictví.

Pouze nepatrné zlepšení vykazují meziměsíční data za důvěru v průmyslu. V tomto segmentu v jako jediném ze zmíněných sentiment v posledních měsících spíše jen stagnuje. To je dáno ekonomickým útlumem eurozóny a situací kolem rusko-ukrajinského konfliktu.

Souhrnný indikátor důvěry vykázal lepší hodnotu naposledy v srpnu 2008, poněkud symbolicky měsíc před pádem investiční banky Lehman Brothers. Tedy před propuknutím kritické fáze světové finanční krize. Lze proto říci, že důvěra v ekonomiku ČR teprve nyní v plné šíři překonává léta trvající útlum způsobený krizí a jejími důsledky.

Lukáš Kovanda, Ph.D., hlavní ekonom finanční skupiny Roklen