Průměrná sazba tak během prvního pololetí příští roku vystoupá až do pásma čtyř až pěti procent.  Důvodem je rapidní růst inflace, který jde v ruku v ruce s růstem tržních úrokových sazeb i s růstem základní úrokové sazby České národní banky. 

Trh nyní sází na to, že už během tří měsíců by měla základní sazba České národní banky činit až 3,75 procenta. To by znamenalo, že ČNB svoji základní sazbu zvýší na nejbližších měnověpolitických zasedáních dohromady ještě o další jeden procentní bod. Takřka jisté je, že už na svém prosincovém zasedání zvýší ČNB základní sazbu nejspíše o 0,5 procentního bodu. K dalšímu navýšení v by pak přístoupila na prvním zasedání v roce 2022, dost možná by sazbu navyšovala opět o 0,5 procentního bodu. 
Česká měna v pod vlivem vyhlídky na další utahování měnových šroubů zpevňuje. Minulý týden zpevnila podle dat Bloombergu až na úroveň 25,165 za jedno euro. Ocitla se tak na své nesilnější úrovni od doby před loňským propuknutím pandemie v ČR, přesněji za celé období od loňského 24. února. Vůči polskému zlotému včera zpevnila ne svoji nesilnější úroveń v historii. 

Posilující koruna by měla postupně zlevňovat dovoz, což se projeví protiinflačně. Je to jeden ze způsobů, jak se ČNB snaží zvyšováním sazeb, obecněji zpřísňováním měnových podmínek, krotit právě inflaci.  

Nicméně horizont měnové politiky ČNB činí 12 až 18 měsíců, takže centrální banka je s to ovlivnit inflaci převážně až v tomto období, tedy nejdříve na přelomu let 2022 a 2023. Na přelomu roku letošního a roku 2022 je třeba navzdory aktuálnímu razantnímu zvyšování sazeb a navzdory zpevňování koruny počítat s až osmiprocentní inflací, nejvyšší od roku 2008. Nelze ale vyloučit ani inflaci až osmiprocentní, klíčovou roli bude hrát vzestup cen energií.  Osmiprocentní inflace by znamenala nejvýraznější růst cena od roku 1998. 

Ačkoli tedy prosincové zvýšení základní sazby ČNB zřejmě bude i výrazně slabší než to listopadové, banky musí se sazbami na úvěrech, včetně hypoték, citelně nahoru. Průměrná sazba hypoték v ČR tak poměrně rychle vzroste z nynějších zhruba 2,5 na více než čtyři procenta, a pak až k pěti procentům. Takový nárůst znamená, že splátka hypotéky se pro typického dlužníka může navýšit třeba i o tři tisíce až čtyři tisíce měsíčně. V Česku je přitom zhruba milion domácností, které hypotéku mají, a další skoro milion, které o ni uvažují. Pokud splátka hypotéky trvaleji naroste o tisícovky měsíčně, přinese to zmírnění růst cen nemovitostí. Zřejmě ale nelze čekat zastavení, ba propad cen realit. Zvolnění jejich pandemického citelného zdražování ovšem ano.