Ke konci letošního června činil zahraniční dluh ČR 4,34 bilionu korun. Zatímco rok 2017 zakončilo Česko s bezkonkurenčně nejvyšším zahraničním zadlužením ve své historii, loni zahraniční dluh poklesl o takřka patnáct miliard korun. Letos v prvních třech měsících roku zahraniční dluh narostl o 11,5 miliardy na 4,37 bilionu, ve druhém čtvrtletí však poklesl o 23,8 miliardy, a tedy nadále zůstává citelně pod úrovní roku 2017. Historicky nejvyšší úroveň dluh vykázal ve čtvrtletním sledování ke konci třetího kvartálu právě roku 2017, kdy činil 4,46 bilionu korun.

Zatímco v roce 2017 dosahoval zahraniční dluh úrovně odpovídající zhruba 86,5 procenta hrubého domácího produktu, loni už to bylo jen 81,8 procenta HDP.

Zastavil se tak nejrychlejší nárůst zahraničního dluhu od druhé poloviny 90. let. V meziročním pohledu totiž předloni zahraniční dluh narostl nejvýrazněji od roku 1997, a sice o 25 procent. Předloňský vývoj zahraniční zadluženosti byl výrazně poznamenán končícím intervenčním režimem České národní banky. Centrální banka totiž při obraně české měny nakupovala za nově vytvářené koruny od spekulantů eura. Šlo často o zahraniční subjekty, které získané koruny ukládaly tak či onak u českých bank. Tyto vklady cizinců v tuzemských bankách se zásadně promítly do enormního nárůstu zahraniční zadluženosti ČR. Ve čtvrtém kvartálu 2017 a během roku 2018 pak došlo k jejich částečnému splacení, což přispělo k loňskému mírnému snížení zahraniční zadluženosti ČR. Snížení objemu vkladů cizinců v tuzemských bankách bylo patrné i v letošním druhém čtvrtletí, kdy naopak rostlo zahraniční zadlužení vlády, kvůli nárůstu objemu českých dluhopisů držených cizinci. Pro zahraniční investory jsou české dluhopisy poměrně atraktivní v době nejistoty v mezinárodních obchodních vztazích, protože představují svého druhu bezpečné útočiště, podpořené stabilizovanými a relativně málo zadluženými veřejnými financemi České republiky.

Objem vkladů cizinců v ČR klesal i letos od ledna do března. Zvýšil se ovšem pro změnu objem dluhopisů držených zahraničními investory. Oba tyto trendy tedy ve druhém letošním čtvrtletí pokračovaly. Úroveň zahraničního dluhu by měla zůstat poměrně stabilizovaná i v příštích čtvrtletích.