Sněmovna ve středu schválila takzvané kvóty na potraviny. To znamená, že od příštího roku prodejny potravin o ploše nad 400 metrů čtverečních budou muset prodávat povinný minimální podíl stanovených potravin vyrobených v Česku. Menších prodejen, s plochou pod 400 metrů čtverečních, se nařízení týkat nebude. Pokud kvóty na potraviny projdou i Senátem, lidem v ČR v příštích letech potraviny citelně zdraží, přičemž se zhorší jejich dostupnost a časem i zdravotní stav obyvatel ČR. 

V příštím roce má povinná kvóta činit 55 procenta, do roku 2028 postupně naroste na 73 procent. Kvóty se budou týkat těch potravin, které se dají v ČR vyprodukovat, avšak podstatnou část z nich přesto zajišťuje dovoz. Jde třeba o květák, brokolici, jahody nebo vepřové maso.

Kvóty na potraviny představují opatření, které v důsledku poškodí řadového spotřebitele v Česku, a navíc ještě reputaci České republiky v rámci EU. Omezení zahraniční konkurence totiž nutně povede k nárůstu cen potravin. Ze zahraničí se totiž potraviny dováží většinou proto, že jsou levnější – a to i po zahrnutí přepravních a dalších nákladů.

Navíc hrozí zhoršení dostupnosti některých potravin na českém trhu, jak jej pamětníci znají z dob socialismu. To proto, že prostě nemusí být k dispozici potřebné množství vybrané české potraviny. Pokud se například v Česku v dané sezóně nesklidí dostatek květáku, nebude možné kompenzovat tento výpadek dovozem ze zahraničí, neboť by nebyla splněna podmínka určitého podílu českých potravin v dané prodejně. Tato zhoršená dostupnost potravin jen umocní tlak na růst jejich ceny. 

Vznikne také černý trh, například právě s květákem, kdy jako za socialismu budou některé z potravin dostupné takzvaně podpultově. 

S růstem ceny třeba právě zeleniny, plynoucím z její zhoršené dostupnosti, navíc dlouhodobě dojde ke zhoršení zdravotního stavu tuzemské populace, což se výhledově promítne do vyšších nákladů veřejné zdravotní péče. Tyto navýšené náklady ve výsledku zaplatí dnešní mladí a budoucí generace daňových poplatníků svými vyššími daněmi.  

Kvóty navíc může Evropská unie vyhodnotit jako diskriminaci zahraničních výrobků na českém trhu. EU pak může na ČR uvalit ekonomické nebo obchodní sankce. Ty by v konečném důsledku opět zaplatil český daňový poplatník. 

Lukáš Kovanda, Ph.D.
Národní ekonomická rada vlády (NERV)
ekonom