Lukáš Kovanda: Proč ČNB nečekaně zvýšila úroky a co posilování koruny znamená pro obyčejného smrtelníka

07.02.2020 10:46 | Zprávy

Komentář ke čtvrtečnímu rozhodnutí ČNB zvýšit sazby a souvisejícímu posílení koruny k euru na nejvyšší úroveň od roku 2012, poprvé od té doby pod hranici 25 korun ze euro.

Lukáš Kovanda: Proč ČNB nečekaně zvýšila úroky a co posilování koruny znamená pro obyčejného smrtelníka
Foto: Hans Štembera
Popisek: Ekonom Lukáš Kovanda

Česká národní banka zcela nečekaně zvýšila klíčové úrokové sazby. Základní sazba se zvedá z dvou na 2,25 procenta. Vzestup sazeb nečekal nikdo z analytiků oslovených agenturou Bloomberg.

Skutečnost, že oznámení výsledku svého dnešního jednání odložila o celou hodinu, svědčí o tom, že jednání bankovní rady bylo bouřlivé. Část bankovní rady si přála zvýšení sazeb již delší dobu. Devizoví obchodníci podhodnocovali pravděpodobnost scénáře zvýšení sazeb v letošním prvním čtvrtletí, přesto je dnešní krok překvapivý.

Koruna v reakci prudce posiluje, poprvé od října 2012 pod úroveň 25 korun za euro. Euro se po oznámení nečekaného kroku ČNB prodávalo jednu chvíli i jen za 24,88 koruny.

ČNB vyhodnotila proinflační rizika přicházející z tuzemské ekonomiky jako závažnější než rizika protiinflační, přicházející převážně ze zahraničí, včetně možného rozsáhlého šíření koronavirové nákazy. Zjevně i pod tíhou inflačního výhledu nejnovější prognózy se rozhodla pro zvýšení sazeb. Spotřebitelská inflace koncem loňského roku vystoupala nad tři procenta a nová prognóza zřejmě signalizuje, že inflace zůstane takto poměrně vysoko déle, i v letošním roce. To je pro ČNB problém, neboť ze zákona pečuje o cenovou stabilitu a ta v jejím deklarovaném pojetí odpovídá spotřebitelské inflaci ve výší dvou procent. Více než tříprocentní inflace znamená, že růst spotřebitelských cen převyšuje dokonce i takzvané toleranční pásmo, tedy hodnoty od dvou do tří procent. Prognóza zřejmě naznačuje, že by takto vysoká inflace mohla vydržet déle. Na to se bankovní rada rozhodla reagovat. Právě zvýšením sazeb. Nechtěla zkrátka dopustit, aby se inflace jakkoli „vymkla kontrole“ a tlumící faktory, přicházející zejména ze zahraničí, se jí evidentně zdály nedostatečné.

Je ovšem pravda, že zahraniční faktory, které by inflaci v ČR měly tlumit, nejsou zcela přesvědčivé. Patřilo by mezi ně rozšíření nákazy koronavirem do podoby závažné globální pandemie, ale to je v tuto chvíli naštěstí poměrně málo pravděpodobný scénář. O tom ostatně svědčí o to, že koruna už včera, před rozhodnutím ČNB, posílila na svoji nejsilnější úroveň od roku 2012. Pokud by se investoři koronaviru obávali v jakkoli významnější míře, koruna by takto neposilovala. Navíc, některá data z německé ekonomiky signalizují její stabilizaci, což znamená, že by odpadl další tlumič české inflace. Ten odpadá i kvůli dílčí obchodní dohodě USA a Číny, podepsané v prosinci 2019.

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: PV

Mgr. Ondřej Kolář byl položen dotaz

Myslíte, že je Trump ,,Putinův agend"?

Proč jde podle vás na ruku Putinovi, a proč se snaží oslabit Evropu? Vždyť upřímně ona je dost slabá i bez něj - bohužel.

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Petr Hampl: Vrátí se staré předrevoluční časy?

15:49 Petr Hampl: Vrátí se staré předrevoluční časy?

Místní mocenské elity v evropských zemích se pomalu vzpamatovávají z šoku z americké revoluce, a už …