Mejstříkovo působení mělo mezinárodní přesah. V rámci svého akademického působení, byl řadu letech ředitelem Institutu ekonomických studií Fakulty sociálních věd UK, zásadním způsobem formoval podobu české ekonomie po roce 1989, kdy se pozápadnila a stala se relevantním nástrojem pro rozbor a hledání hospodářskopolitických doporučení v rámci transformace a utvářející se tuzemské tržní ekonomiky.

V tomto smyslu byl nepochybně jedním z otců moderní české ekonomie, kterou výrazně ovlivnil jak vlastním akademickým působením, tak výkonně a manažersky, když z pozice ředitele úspěšně vedl tým kolegů na zmíněném Institutu ekonomických studií FSV UK. Kromě jiného byl klíčovým hybatelem při vydání českého překladu „Samuelsona“, vlivné ekonomické učebnice, z níž se učily celosvětově základům ekonomie celé generace ekonomů (viz následující text).

Peripetie s Ekonomií: Jak Mejstřík žádal nobelistu Samuelsona, ať upraví svoji legendární učebnici

Je až neuvěřitelné, že po celé dvacáté století si ekonomická obec vystačila pouze se dvěma základními, dominujícími učebnicemi. V první půli to ještě byla kniha Principles of Economics, již na sklonku 19. století sepsal Alfred Marshall. No, a zhruba v druhé půli století pak knihovny škol a univerzit opanovala Economics (Ekonomie) Paula Samuelsona.

Ekonomie, nejúspěšnější ekonomická učebnice všech dob, se od roku 1948 se dočkala nesčetně vydání, v desítkách jazyků celého světa.

Václav Klaus, tehdejší ministr financí ČSFR, si v předmluvě k jejímu prvnímu českému knižnímu vydání v roce 1991 zavěštil, že další její vydání již nejspíše budou pocházet z pera Williama Nordhause, a nikoli tehdy téměř osmdesátiletého Samuelsona. Ačkoliv je jako klíčový autor stále uváděn Samuelson (jde rovněž o skvělou marketingovou značku), nová vydání má na svědomí především právě profesor William Nordhaus z Yaleovy univerzity.

Klaus je ale jedním z mála lidí, kteří měli v rukou už „nulté“ české vydání Ekonomie. Překlad z šedesátých let, napsaný Luďkem Urbanem a Ritou Budínovou (později Klímovou), koloval jako interní publikace v Ekonomickém ústavu Československé akademie věd, kde Klaus tehdy působil. „Předpokládané knižní vydání zhatil 21. srpen 1968,“ vzpomínal pamětník tehdejšího dění, ekonom a novinář Zdislav Šulc. „Učebnice tak na více než dvacet let zůstala pouze v podobě ústavní publikace.“

Českých peripetií kolem Samuelsonovy učebnice ale bylo víc. Když Rita Klímová – po roce 1989 československá velvyslankyně v USA – na prvotním překladu pracovala, žádala Samuelsona, aby nebyl tak příkrý k sovětské ekonomice, že pak bude snazší prosadit české knižní vydání. „Samuelson to odmítl, nechtěl měnit obsah knihy z politických důvodů,“ řekl autorovi článku k této věci Oldřich Kýn, emeritní profesor ekonomie Bostonské univerzity (sousedí přes řeku se Samuelsonovým Massachusetts Institute of Technology), jenž do Ameriky emigroval po roce 1968. Jinak však Samuelson vzpomíná na Klímovou (zemřela v roce 1993) v dobrém: „Mluvila perfektně anglicky, brooklynským přízvukem.“ Během války totiž jako děvče žila s rodiči v New Yorku.

Další peripetie přišla po sametové revoluci. Do Bostonu zavítal Michal Mejstřík, později ředitel Institutu ekonomických studií Univerzity Karlovy a člen Národní ekonomické rady vlády (NERV). „Myslím, že u nás i přespával,“ vybavuje si Kýn. Mejstřík, jenž učebnici nově překládal, žádal Samuelsona, aby pro změnu vypustil zmínky, jež byly k sovětské ekonomice příliš shovívavé, že to takto bude v porevolučním Československu znít směšně. „Samuelson zase odmítl, zásadně odmítal měnit obsah knihy z politických důvodů,“ říká Kýn. Tentokrát už český překlad knižně vyšel.