Vládě se daří snižovat schodek státního rozpočtu. V září již čtvrtý měsíc v řadě dokázala hospodařit s měsíčním přebytkem. Za celé období od ledna do září tak vykazuje schodek 180,7 miliardy korun. Ten je sice čistě nominálně stále jeden z nejvyšších deficitů v historii, avšak jeho vykázání výrazně zvyšuje šanci, že vláda za celý letošní rok bude hospodařit maximálně s vytyčeným schodkem 295 miliard korun, a nebude tak nucena přistoupit k novelizaci rozpočtového zákona.

Loni ke konci září byl deficit státního rozpočtu o 90,2 miliardy korun vyšší. Letos ovšem vláda ke konci září vykazuje meziročně o bezmála 269 miliard vyšší příjmy. Česko totiž letos čerpá o takřka 60 miliard více peněz z rozpočtů Evropské unie a k tomu česká vláda těží z vyšší ziskovosti firem a podniků, které tak odvádějí i vyšší daň z příjmů; ať už se jedná o daň řádnou nebo o daň mimořádnou – v podobě daně z neočekávaných zisků.

Vyšší ziskovost firem a podniků, nejvíce energetických společností a bank, pak souvisí také s výrazně navýšenou dividendou ČEZ. Ta je letos suverénně rekordní a vláda díky ní navyšuje svůj příjem o 54 miliard korun. Podniková daň vládě letos vynáší meziročně o bezmála 40 miliard více, přičemž zmíněná daň z mimořádných zisků zatím státní kase přinesla 25,6 miliardy korun. Odvody z nadměrných příjmů výrobců elektřiny – což je další mimořádný příjem schválený teprve loni – pak letos vládě zajišťuje inkaso 16,7 miliardy korun.

Podstatnou část příjmů vlády tak tvoří řádné a mimořádné daně a odvody ze zisku firem a podniků. Vláda si tedy tudíž bere zpět část toho, co tyto firmy a podniky získaly loni od lidí v Česku, často v souvislosti s fenoménem takzvané maržové nebo také ziskové inflace. Firmy a podniky totiž loni v řadě případů nebývale navýšily své marže a zisky, přičemž toto navýšení zdůvodnily zejména dopady války na Ukrajině. Jenže zjevně dopady této války nebyly nakonec až tak dramatické, jak firmy a podniky uváděly, což jim umožnilo navýšit si své marže, a tedy zisky. Lidé v Česku zato čelili nejvýraznější inflaci za posledních zhruba třicet let. Z podstatné části šlo právě o inflaci maržovou, resp. ziskovou, která nebyla poháněna objektivním růstem nákladů firem, ale jejich přirozenou ziskuchtivostí, jíž fabulativní narativ zveličovaných dopadů války na Ukrajině vytvořil vysoce příhodné podhoubí.

Za celý letošek tak vláda může nakonec hospodařit se schodkem 295 miliard korun, jak si předsevzala, a to zejména tehdy, pokud se jí, resp. jednotlivým resortům, podaří ještě letos uskutečnit dodatečné úspory v rozsahu alespoň patnáct miliard korun.

Lukáš Kovanda, Ph.D.
ekonom