Klíčovým důvodem je skutečnost, že zdroje na mezibankovním trhu u nás i v zahraničí sice zdražují, avšak pomaleji, než se předpokládalo. To pro změnu souvisí z nemalé míry s určitým vystřízlivěním z až příliš optimistických očekávání vkládaných na přelomu roku do opatření nové administrativy Donalda Trumpa, jež měla razantně podpořit růst nejsilnější světové ekonomiky a spolu s tím též inflačních očekávání a tedy i úrokových sazeb.

Pomalejší než očekávané zdražování zdrojů na mezibankovním trhu se v ČR týká zejména úvěrů, jejichž objem nepřesahuje 80 procent hodnoty zastavené nemovitosti. Nad tímto limitem se od dubna uplatňuje doporučení České národní banky, která se tak snaží přehřívající se nemovitostní trh zchladit. Za tímto účelem přistupuje i k dalším opatřením, například ke zvyšování sazby proticyklické kapitálové rezervy. Dopad těchto opatření, stejně jako dopad nového zákona o spotřebitelském úvěru, na celkovou poptávku po hypotékách zatím z podstatné míry tlumí právě slabší než očekávané zdražování zdrojů na mezibankovním trhu.

Podíl hypotečních úvěrů v selhání v ČR klesá pravidelně, každý měsíc už od prosince 2014. Koncem dubna, kdy poklesl na 1,47 procenta, se tak ocitl na předkrizové úrovni z léta 2008. ČNB však zřejmě svá doporučení pro hypoteční trh dále zpřísní. Ve spojení se zahájením zvyšování svých klíčových úrokových sazeb a ve spojení s postupným útlumem extrémně uvolněné měnové politiky Evropské centrální banky lze očekávat – spíše však až od čtvrtého kvartálu letošního roku – citelnější nárůst úrokových sazeb hypoték v ČR.  

Lukáš Kovanda, Ph.D.
ekonom