V loňském roce citelně narostl počet živnostníků, resp. osob samostatně výdělečně činných (OSVČ), vyplývá z dat České správy sociálního zabezpečení. Navzdory pandemické situaci tedy nedošlo k úbytku podnikajících osob, ale naopak k nárůstu jejich počtu. Ten je dokonce v případě těch podnikajících v rámci své hlavní činnosti nejvýraznější za posledních minimálně deset let (viz graf níže). 

Celkový počet OSVČ loni stoupl z více než 1,031 milionu takto podnikajících osob na více než 1,051 osob, tedy o takřka 20 tisíc lidí. V procentuálním vyjádření se jedná o nárůst čítající 1,9 procenta. Přitom v období let 2011 až 2019 narůstal počet OSVČ průměrným ročním tempem 0,6 procenta, tedy ani ne třetinovým v porovnání s loňskem.

Ještě výraznější je loňský nárůst počtu OSVČ podnikajících v rámci své hlavní činnosti. Počet takto podnikajících osob narostl během roku 2020 z úrovně mírně nad 598 tisíci na více než 611 tisíc lidí, tedy o více než 12 tisíc osob. V procentuálním vyjádření se jedná o nárůst čítající 2,2 procenta. Ten je suverénně nejvýraznější za celé období let 2011 až 2020, tedy za posledních minimálně deset let. V letech 2011 až 2019 totiž v průměru docházelo dokonce k úbytku OSVČ působících v rámci hlavní činnosti. Průměrná procentuální změna početního stavu takto podnikajících osob v daném období totiž představuje -0,7 procenta. 

Loni se tedy nepotvrdila obava, že pandemická situace těžce zasáhne živnostenský stav. Důvodů tohoto poměrně příznivého vývoje je několik.

Zaprvé, živnostníci, resp. OSVČ měli za předchozí léta prosperity, tedy za období zhruba ohraničené léty 2014 až 2019, nastřádány finanční rezervy, které jim v drtivé většině případů umožnily loňský rok „přežít“ i tehdy, náleží-li jejich živnost mezi ty zvláště tíživě zasažené. To jsou živnosti v oblasti turistického ruchu, gastronomie, ubytování, dopravy a obecně sféry služeb. Finanční rezerva navíc mnohým ze zasažených živnostníků umožnila „koupit si čas“, takže během takto „koupené“ doby se mohli adaptovat na nové, ztížené podmínky, případně přeorientovat na jiný druh produkční činnosti. Takže například mnohé restaurace nabídly možnost donášky nebo okénkového prodeje jídel, salony šijící do té doby například pánské obleky zase začaly šít roušky, případně zdravotnické pracovní oděvy atp. 

Zadruhé, živnostníkům pomohla vládní pomoc ekonomice, která loni výrazně přispěla k udržení míry nezaměstnanosti na poměrně nízké úrovni, nejnižší v rámci celé EU. Vládní pomoc pomáhala živnostníkům jak přímo, tak nepřímo. Přímou pomocí byla například ta v podobě kompenzačních bonusů. Nepřímo pak živnostníkům pomáhaly i programy, jako je Antivirus. Ty zásadně přispívají k tomu, že nijak výrazně neklesá počet zaměstnanců v ekonomice. To pomáhá udržovat celkovou poptávku v jejím rámci, včetně té po zboží a službách, které produkují právě živnostníci, resp. OSVČ. 

Zatřetí, některé firmy zareagovaly na těžší ekonomickou situaci přechodem na „švarcsystém“, příp. jeho rozšířením. Takže vlastně přešly ze standardního vztahu zaměstnavatel-zaměstnanec do vztahu dodavatelsko-odběratelského, který je pro řadu firem finančně úspornější, neboť figurují jako odběratelé výsledku produkční činnosti dodavatele, tedy fakturující OSVČ. 

Začtvrté, loňský nárůst míry nezaměstnanosti, byť poměrně slabý, zapříčinil, že někteří z propuštěných osob na zakládali živnost, aby tak nahradili výpadek v příjmech. I to tedy přispělo k růstu počtu OSVČ.

Celkově je třeba loňský vývoj v oblasti počtu OSVČ hodnotit pozitivně. Růst jejich počtu udržel ekonomiku v poměrně dobrém stavu, takže hrubý domácí produkt se i díky tomu nakonec propadl méně, než se čekalo. Cenou je ovšem rovněž enormní nárůst veřejného zadlužení ČR, z něhož se financují záchranné programy. Rostoucí zadlužení může do budoucna představovat značnou zátěž, například daňovou, celé ekonomiky, včetně živnostníků samotných.

Lukáš Kovanda, Ph.D.
Národní ekonomická rada vlády (NERV)
ekonom