Tempo inflace v květnu dále zrychlilo a cenová hladina vzrostla meziročně o 2,2 procenta. Meziměsíčně pak přidala 0,5 procenta. Míra inflace tedy byla v meziročním vyjádření o 0,3 procentního bodu vyšší, než s čím počítá Česká národní banka ve své aktuální prognóze. Dynamika inflace mírně překonala i očekávání trhu.

Důvodem rychlejšího růstu cenové hladiny spotřebitelských cen je fakt, že se v květnu sešlo hned několik proinflačních faktorů. Zaprvé, nadále pokračoval velice svižný růst nominálních mezd, jejichž nejcitelnější stoupání za posledních deset let se promítá do jádrové složky inflace. Proinflačně se však „činily“ i pohonné hmoty, které představují klíčovou část nejádrové složky inflace. Pohonné hmoty vykázaly v květnu nejvýraznější měsíční zdražení od začátku roku 2009 a ke konci května už se litr jak benzínu, tak nafty prodával u českých čerpacích stanic meziročně průměrně o takřka tři koruny dráže.

Růst korunové ceny pohonných hmot podpořil další proinflační faktor, a sice oslabující koruna. Ta ke konci měsíce oslabila natolik, že ve prospěch jejího posílení začali opakovaně slovně intervenovat představitelé České národní banky (ČNB). Rostoucí cenovou dynamiku už vykazují také potraviny. Inflace tedy bude zrychlovat i v dalších měsících, avšak ke konci roku se bude shora navracet k inflačnímu cíli ČNB ve výši dvou procent, případně i mírně pod něj.

Za celý letošní rok vykáže míra inflace hodnotu právě dvou procent. Česká národní banka jí k růstu pomůže letošním ještě dvojím zvýšením základní úrokové sazby. To první přijde na řadu nejpravděpodobněji na srpnovém měnověpolitickém zasedání, po dnešních datech však rostou dále i šance na už červnové zvýšení sazeb. Růst pravděpodobnosti rychlejšího utahování měnových šroubů signalizuje i vývoj kursu koruny. Česká měna po oznámení dnešních dat k inflaci posílila vůči euru z hodnot v blízkosti 25,80 na úroveň těsně nad 25,65 koruny za euro.