Když nás při prohlídce známého hřbitova v Praze Na Malvazinkách mladá průvodkyně zavedla k hrobu Růženy Vackové, byli jsme dojati vyprávěním o této pozoruhodné ženě, o níže jsme dosud věděli málo. Jen někteří z nás si vzpomněli, že jí byl v říjnu 1992 udělen prezidentem Václavem Havlem in memoriam řád T. G. Masaryka. Kdo vlastně byla tato statečná žena?
Výtvarný projev v dramatickém umění. A pak…
Příběh jejího života zaznamenala spisovatelka a publicistka Milena Štráfeldová ve formě románu, který vyšel pod názvem Trestankyně v roce 2016. Růžena Vacková, teoretička a historička umění, zabývající se rovněž archeologií, se narodila 23. dubna roku 1901 na Moravě ve Velkém Meziříčí. Pocházela z rodiny vlasteneckého lékaře, který spoluzakládal Československý červený kříž. Po absolvování škol ve Vyškově a Brně pokračovala ve svém vzdělání na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, kde vystudovala klasickou archeologii, dějiny umění a estetiku. Po habilitaci přednášela jako soukromá docentka. Práce ji plně pohlcuje, takže se vzdává osobního života a založení vlastní rodiny. Mnichov zasahuje bolestně do života Růženy Vackové. Ve svém bytě v říjnu ubytovává několik Čechů, kteří své domovy v pohraničí museli opustit. V dalším roce 15. března následuje zničení Československa, když hitlerovské Německo zřídilo Protektorát Čechy a Morava. Na protesty studentů se odpovídá tvrdým postihem a uzavřením vysokých škol. Naše docentka se nevdává. Po malých částech přenáší v dámské kabelce drátky, z nichž se sestrojuje vysílačka, která umožňuje předávat do Anglie zprávu o údajné tajné zbrani, s níž chtěl Hitler vyhrát válku. Božena Vacková byla zatčena, odsouzena k smrti a v krutých podmínkách vězněna na Pankráci. Teprve konec války ji vysvobozuje 5. května 1945 z cely smrti. Po válce dokončuje své významné dílo s názvem Výtvarný projev v dramatickém umění. Edvard Beneš jmenuje Růženu Vackovou mimořádnou univerzitní profesorkou se zpětnou platností k 1. květnu 1941. Ve vyhrocené situaci mezi demokratickými stranami a komunisty dochází v roce 1948 k masovým protestům na Václavském náměstí. Na Hrad za prezidentem Benešem se vydává průvod vysokoškoláků, v jehož čele jde i profesorka Vacková jako jediná z učitelského sboru.

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV