Když se 6. prosince BBC v titulku svého článku otázala, zda by se Evropská unie mohla rozpadnout, nevzbudilo to už moc pozornosti. Protože všichni už jaksi vědí, že mohla. Tak moc se během několika málo let veřejné cítění posunulo.

BBC k její ne-zase-až-tak-moc-řečnické otázce vyprovokoval prostý fakt, že příští rok se stane pro Evropu doslova rokem supervolebním. Nejde ani tak moc o počet konaných voleb, ten není nijak mimořádný, jde spíš o okolnosti, které volby provázejí. Posuďte sami:

Už 4. prosince 2016 proběhlo v Itálii referendum o ústavě, nicméně v realitě šlo spíš o referendum o důvěře vládě. A všichni víme, jak dopadlo: pro vládu premiéra Renziho to byla konečná stanice. Takže je našlápnuto na volby další – a teprve teď to začíná být zábavné. Podle posledních průzkumů vede takzvané Hnutí pěti hvězd emoce budícího politika Beppe Grilla. Nutno dodat, že značně euroskeptické hnutí. Pokud vyhraje – a zatím to vypadá, že vyhraje – slibuje, že vypíše referendum o vystoupení Itálie z EU – takzvaný ITEXIT. Tím sice nikterak není řečeno, že ITEXIT taky bude odhlasován, koneckonců Itálie není Británie, ale... Čekali jste BREXIT? Vsadili byste si na něj v lednu 2016? Já tedy ne. Čekala jsem, že bude mít vysokou podporu, ale půl roku před jeho konáním jsem netipovala, že k němu skutečně dojde.

A navíc všichni známe ten davový efekt: Deset lidí stojí na přechodu pro chodce a čeká na zelenou. A ta ne a ne přebliknout, ačkoliv je silnice bez aut. Pak jednomu nedočkavci rupnou nervy a vstoupí do silnice. A v tu chvíli prudce, ale skutečně velmi prudce roste pravděpodobnost, že tenhle jeden rebel strhne i celý dav ostatních a všech devět zbývajících lidí se vydá za ním. Osobně se pozorováním téhle situace na pražských přechodech ráda bavím; je to zajímavý a nezpochybnitelný psychologický jev. Dav prostě potřebuje svého vůdce. Tím jedním rebelem, který by snadno mohl na svou stranu strhnout větší dav, se stala právě Británie. Technicky vzato BREXIT ještě neproběhl (i když pro vpřed hledící finančníky jako by se už stalo), v okamžiku hypotetického hlasování Itálie však již jistě bude BREXIT minulostí. A pokud se svět po něm nezhroutí, nemůže se právě tenhle příklad stát davovým spouštěčem...?

Ale to není zdaleka vše. 15. března nás čekají další volby v Nizozemsku. Favorizovaná strana G. Wilderse má už 30procentní podporu. A netají se s tím, že chce odchod země z EU. Eurooptimisty může těšit snad jen to, že i když asi vyhraje, nejspíš nesestaví vládu. Zábavné to ale bude i tak.