V Rusku nebo Srbsku tak slaví Vánoce o 13 později než u nás, a Štědrý den je teprve čeká. První svátek vánoční mají 7. ledna. Silvestrovské oslavy a Nový rok samozřejmě ale nejsou svátky církevní, a tak se v Bělehradě bujaře slaví 31.12. a Nový rok je jako u nás, 1. ledna.

To ale nikomu nebrání v tom, aby se ještě jeden Silvestr vyhlásil podle Juliánského kalendáře na 13. ledna a Srbský nový rok logicky na 14. A tak primátor města Novi Sad, Miloš Vučevič, když město plánovalo oslavy Srbského nového roku, v televizi řekl, že zazpívají známé místní skupiny, které jsou symbolem Nového Sadu.

Chce tak zdůraznit příběh našeho města. Proto hudebníkům už teď děkuji, uvedl primátor. Hrát se bude i tradiční hudba z Vojvodiny, ale i z dalších částí země. Nový Sad chce uvítat i Juliánský Nový rok. Že srbská města přikládají veselí na srbský nový rok význam, je zřejmé i z toho, jak oslavy na náměstích znějí.

V hlavním městě Bělehradě tak bývají koncerty v centru města, oslavu srbského nového roku chystají všechny bary a kluby a církev připravuje ohňostroj u velkého pravoslavného chrámu svatého Sávy v Bělehradě. Na druhou stranu všichni vědí, že formální nový rok je prvního ledna a tak to i berou. Nový rok se 14. ledna navíc neslavil vždycky a nová vlna jeho oslav je dost možná spíš módou posledních let.

Jak to možná bylo: Království Srbů, Chorvatů a Slovinců, předchůdce meziválečné Královské Jugoslávie, se rozhodlo v roce 1919 pro mimocírkevní záležitosti definitivně přijmout Gregoriánský kalendář, který čas počítá přesněji a nezpožďuje se jako kalendář Juliánský. Potud je všechno správně.

Dokonce Srbská pravoslavná církev se snažila dopomoci k tomu, aby se kalendář ujednotil. Ona západní kalendář formálně přijala, jen ho spolu s Ruskou, Gruzínskou a Jeruzalémskou, neuplatňuje. To ale pravoslavní Srbové pořád ještě svůj juliánský nový rok neslavili.

Až v roce 1923 přišel z katolického Záhřebu, od tamějších podnikatelů požadavek, že pravoslavné srbské církevní svátky, stojí hospodářství velké ztráty, když se všechno musí slavit dvakrát. Například Vánoce jsou podle Juliánského kalendáře 7.1., zatímco katolíci mají první svátek vánoční - netřeba samozřejmě připomínat - 25.12. A tak podnikatelé argumentovali, když se všechno bude slavit dvakrát, nic se ve státě pak neudělá. Ne že by to nebyla úplně pravda.

Ale pravoslavní Srbové si to okamžitě vzali osobně a řekli, tak, a odteď budeme slavit i západní, i pravoslavný nový rok. Ten je 14. ledna. Na rozdíl od Vánoc ale Nový rok není církevním svátkem. To však nikomu nevadilo. Tradice srbského nového roku se obnovuje v posledních letech.

Tentokrát ho nikdo neslaví z nějakého protestu, ale hlavně kvůli tomu, aby se vytvořila zase další příležitost slavit. Pořád to není tak masové jako opravdický Silvestr, ale současný Bělehrad ze srbského nového roku umí udělat docela pěknou atrakci. A tak tedy: Vlastně proč ne. Politolog Milan Paroški věc glosoval, že Srbové jsou vlastně nejbohatší národ na světě. Slavit 1. ledna dvakrát, pokaždé v jiném kalendáři, no kdo to má.

Pokud jde o používání starého Juliánského kalendáře, pravoslavný svět ale pozor, není jednotný. Zůstávají u něj totiž jen pravoslavné církve Srbská, Ruská, Gruzínská a Jeruzalémská. Zbytek pravoslavných věřících slaví církevní svátky podle kalendáře Gregoriánského. Aby v tom byl pořádek.

Komentář zazněl v pořadu Českého rozhlasu Plus Názory a argumenty  Publikováno se souhlasem vydavatele.