Pochybnosti o spravedlivosti soudu z r. 1998 postupně projevili tři ministři spravedlnosti: Pavel Němec a Pavel Rychetský podali v jeho prospěch stížnosti pro porušení zákona, Jaroslav Bureš si stěžoval Ústavnímu soudu na neveřejné projednání stížnosti pro porušení zákona Nejvyšším soudem ČR. Příslušné  soudy se ale s jejich názory neztotožnily.

Proslavil se útěkem z věznice Mírov, který byl vzhledem k povaze objektu zcela mimořádným úspěchem svého druhu. Úspěch završil tím, že při dopadení nekladl odpor. Význam této okolnosti je dán tím, že akci na pražské Malé Ohradě řídil stejný plk. Ladislav Kadeřábek, který vedl vyšetřování plzeňských vražd, přičemž vůči plzeňským policistům  vyslovil v rozhovoru pro BBC ze dne 13.července 2001 ošklivé podezření tehdejší ministr spravedlnosti Pavel Rychetský. Mínil totiž dokonce, že ve skutečnosti mohli střílet policisté (přesto nedoporučil Václavu Havlovi udělení milosti Jiřímu Kajínkovi).

Jiří Kajínek věnuje značnou péči soustavnému připomínání svého případu veřejnosti a někteří autoři se mu věnují i z pouhého vlastního zájmu. Jeho  mediální úsilí ale nemělo vliv na chování soudů při projednávání jeho věci. Nedosáhl ani toho, aby si všichni novináři a televizní moderátoři osvojili správné znění jeho příjmení (nikoli Kájínek, ale Kajínek).

Všechny dosavadní neúspěchy nedokázaly odradit Jiřího Kajínka od dalších pokusů. Posledním byla žádost o milost prezidenta republiky, zamítnutá ministryní spravedlnosti Helenou Válkovou (nikoli ministerstvem, jak píše část novinářů).

Netuším, zda Jiří Kajínek volil Miloše Zemana prezidentem republiky.Není to důležité, protože při daném volebním mechanismu je Miloš Zeman prezidentem nás všech bez ohledu na náš osobní vztah k němu. Samozřejmě patří i těm, kteří k volbám nešli a nyní se jakkoli vyjadřují ke způsobu, jakým vykonává úřad: mají takového prezidenta, jakého si vysloužili.