Podobnost je zřejmá: úlohu Melancholie v tomto případě hraje Václav Klaus, jehož vstup na kolbiště střetávání politických stran a straniček a jejich samolibých vůdců hrozí zničením jejich světa.

Představa, že pan prezident po vypršení mandátu založí novou politickou stranu, s kterou začne konkurovat novodobé „národní frontě", vyvolává v kruzích partajních vůdců značnou nervozitu a nedůtklivost vůči všemu, co se tváří podezřele jako její možný zárodek. Výsledky průzkumů veřejného mínění přilévají olej do ohně, neboť ukazují, že setrvání Václava Klause v politice si přeje velká část občanů a mnozí by byli ochotni jeho případnou stranu podporovat ve volbách.

Sám pan prezident je ve věcech svých plánů do budoucna sdílný jako sfinga. Nicméně jeho vitalita nesvědčí ve prospěch domněnky, že bude následovat moudrý příklad Miloše Zemana a odklidí se pro změnu třeba do Krkonoš. V případě, že se vrhne do nové politické aktivity, bude „ národní frontu" skutečně vážně ohrožovat. Vzhledem k jeho osobnostním kvalitám, zkušenosti, autoritě a oblíbenosti by jeho strana mohla rázem ukousnout velký kus z koláče hlasů voličů. Zejména příslušníkům komparsu politického divadla jde přímo o chleba, neboť jejich prostor zaberou nově příchozí: dlouhé roky se živí předváděním loajality k předákům svých stran, původní řemeslo dávno zapomněli, neumí už nic než prošoupávat kalhoty o parlamentní křesla nebo úřednické židle, hlasovat podle pokynů vedení a plnit přání stranických bossů. Skončí-li jejich politická kariéra, mnozí nebudou mít kam jít.

Nervozita dosud nestoupla natolik, aby vyvolala přímé útoky na Václava Klause. Zatím směřují na zástupné cíle, jimiž jsou lidé z jeho okolí a občanská aktivita D.O.S.T. : Ladislav Jakl, Petr Hájek, Ladislav Bátora ... Jejich projevy jsou nedůstojné vážné situace, v které se nachází stát. Zatímco se prohlubují příznaky krize hospodářské, politické a mravní, a země se pomalu ale jistě vydává po „řecké" cestě, „otcové vlasti" místo odpovědného řešení životně důležitých problémů marní čas nesmyslnými reakcemi na neméně nesmyslné „výšplechty" jednotlivců, jimž by se za normálních okolností rozumní lidé pobaveně zasmáli.