Tyto jevy totiž logicky nastanou při realizování současné multikulturalistické doktríny. V posledních letech nám politici takřka dennodenně hystericky sdělují, že v budoucnu nebude možno ufinancovat důchodový systém, a že sociální systém je příliš štědrý a na pokraji zhroucení. A to všechno přesto, že Evropa žije v ekonomickém blahobytu, o který se z důvodu rozhodnutí elit hodláme štědře dělit s naprosto cizí neasimilovatelnou civilizací, které byla elitami vystavěna doložka nejvyšších výhod, všechna práva a exkluzivita, a to bez požadavku na jakékoliv povinnosti z její strany. Zatímco našim lidem je řečeno, že si mají na stará kolena šetřit sami nebo se o ně ekonomicky mají postarat jejich děti, třebaže celý život zde platí vysoké daně. Instituce národních států v tomto tématu a smyslu, ochrana práv občanů, péče o občany a bezpečí vlastních občanů, vyklízí pole. Místo toho zaujala pozici vrchního inkvizitora a strážce dogmat a tezí již tolikrát zprofanované multikulturalistické doktríny.

PROČ tedy politici kvůli přistěhovalcům riskují a velkoryse zatěžují sociální systém? PROČ ohrožují společenský konsenzus extrémní migrací či spíš invazí z islámských zemí, odkud sem přicházejí z naprosté většiny negramotní či pologramotní ekonomičtí migranti, kteří se přizpůsobit našim civilizačním hodnotám neumějí a nechtějí? A to především z důvodu jejich nekompromisního náboženství, které u nich zasahuje takřka do všech životních procesů, chování a rozhodování a také z důvodu jejich dlouhodobé životní strategie, která se od naší životní strategie diametrálně liší. Dřívější naivní a falešné mýty o tom, jak přistěhovalci "vyřeší" údajné evropské demografické, sociální a ekonomické problémy, samozřejmě dávno padly. I minimálně soudnému člověku bylo od začátku jasné, že důvody, kterými byla masivní migrace obhajována, jsou nesmyslné, neoprávněné a účelově vylhané.

Navzdory tomu, že se jasně projevilo a potvrdilo, že údajné opodstatnění masivní migrace do Evropy nemá žádný faktický, konkrétní, pozitivní přínos, a že pravda je opak toho, co nám politici dlouhodobě a intenzivně tvrdili, musíme nadále přijímat a nadšeně akceptovat původní multikulturalistické, pseudohumanistické teze elit. Musíme ještě více bagatelizovat agresivní despotický fundament extremistického výkladu islámského náboženství, dokonce musíme bagatelizovat i zvýšený nebezpečný potenciál z něho vyplývající, musíme ještě více relativizovat naše civilizační hodnoty a klást je na stejnou úroveň s mnohými extrémisty pojatými archaickými primitivními náboženskými rituály, musíme nadále glorifikovat toto falešné ideologické rovnostářství a zároveň podporovat a udržovat modloslužebnictví k elitám. Toto legitimizování absurdit, lží a podvodů je ten nejpodlejší druh manipulace s veřejností. Jde o kruté a násilné zahrávání si s naší budoucností a budoucností dalších generací. Jak dlouho ještě? A módní americké apokalyptické filmy a seriály jsou jenom varianta zábavy nebo mají ještě jiný smysl?

II.

Je znepokojivé, jak čím dál tím větší počet lidí přistupuje na "shůry" vnucované soustavné relativizování našeho zásadního etického hodnotového schématu, který je v naší civilizaci dlouhodobě ustálený a ukotvený a má svoje opodstatnění v Listině základních lidských práv a svobod. Jsme svědky dojmového polemizování a znevažování civilizačních a kulturních hodnot a našeho civilizačního morální etického statusu. Načež systematickým dlouhodobým relativizováním naše postupně generované hodnoty i morální kredit nepozorovaně ztrácejí svůj význam a místo v naší společnosti. Pro zefektivnění celého tohoto negativního procesu byly zvoleny různé nástroje. Například převrácené pojetí spravedlnosti, jehož smyslem je diskreditace a bagatelizování lidských práv a práva jako takového. Převrácené pojetí spravedlnosti, kdy delikventi jsou vydáváni za oběti systému a skutečné oběti delikventů nikoho nezajímají, je součást procesu borcení současných hodnot. Výsledkem jsou dezorientovaní občané vystrašení postupným nástupem "vlády chaosu". S tímto neblahým fenoménem souvisí také prosazování falešného rovnostářství, které je účelově vydáváno za projev demokracie a jehož smyslem je destruování stávající společnosti a příprava situace pro novou společenskou elitarizaci, která bude sestávat ze "správných a ideově čistých" občanů. Vše dle "nových pořádků". Žijeme v době extrémního matení pojmů a není to náhoda ani samospád dějů. Tento proces je plíživý avšak všudypřítomný. Část lidí sice postřehla, že se ve společnosti "cosi" zásadního odehrává. Celý proces je však zabalen do pseudohumanistické kamufláže a politické korektnosti, takže jen nemnoho lidí má možnost a čas ujasnit si a pochopit tento sociální projekt.

Jako další vhodný nástroj k zajištění realizace prosazovaného kulturně-etnického konstruktu pod maskou humanismu a dobroty, se ukázaly a projevily tzv. politické neziskovky. Každý z nás zaznamenal skandální mediální informační smršť týkající se Geroge Sorose a jeho ostudnou politickou angažovanost a s ní související štědré a velkorysé financování politických neziskovek.

Zřejmě si ani nedovedeme představit, co by následovalo, kdyby se nějaký politik, elita, nebo novinář, pustil do podrobného rozboru a analýzy skutečných aktivit, finančního hospodaření a reálných výsledků politických neziskovek, které jsou chráněné "shůry" a pro své skutečné, ryze politické poslání, obdržely od svých zadavatelů doložku nejvyšších výhod. Svoji politickou činnost samozřejmě utilitaristicky maskují tzv. dobročinnosti zabalenou do humanistických frází. Přičemž při této kamufláži jim vydatně aktivisticky pomáhá mainstream potažmo propaganda. Okamžitá palba na potenciální kritiky ze strany těch, jejichž zájmy politické neziskovky intenzivně prosazují, by byla neskutečná! A to především proto, že to lze. Definovatelé a ochránci neziskovek z titulu svého mimořádného společenského postavení mají možnost ovlivňovat mainstream a tedy spoluutvářet veřejné mínění a veřejný souhlas.

Že si při této tzv. neziskové činnosti kdejaký loajální oportunista významně zvýší svoje finanční portfolio, je další věc, z takto nekalých politických aktivit logicky vyplývající a naplňující skutečný smysl a podstatu existence politických neziskovek. Názorným příkladem je činnost neziskovky Organizace pro pomoc uprchlíkům (OPU) pod vedením Martina Rozumka. Dotace této neziskovky činily skoro 22 milionů, přičemž skutečné výdaje na pomoc uprchlíkům (příspěvky fyzickým osobám) činily pouhých 1,316 milionů. "Zbytek", tedy více než 20 milionů, jsou náklady této neziskovky. Jak je možné, že je toto legitimní a obhajitelné?

Grafické vyjádření činnosti OPU

Vyšlo v rámci mediální spolupráce s Literárními novinami