Pokud mají důchodci spočítány své důchody ze stejně „chybného“ základu jako soudci a politici, podá skupina senátorů podnět Nejvyššímu či Ústavnímu soudu na jejich zvýšení a zpětné proplacení?

Nehoráznost? Jen u některých

V případě platů poslanců a senátorů se strhl mediální pokřik, jaká je to nehoráznost a sprostota, že o svých platech rozhodují sami. Ano, samozřejmě to nehoráznost je. Ale pokud si o svých platech rozhodují sami soudci, není to sprostota a nehoráznost ještě neskonale větší? Oni prostě mají „nárok“. Hasiči, záchranáři, policisté, horská služba a další a další, kteří pracují bez ohledu na čas a plat, ti, kdož zachraňují lidské životy, tak ti nárok nemají? Ti mají platy spočítané dobře?

A důchodci – především ti z nich, kteří pobírají důchody na hranici a pod hranicí chudoby - ti je mají spočítané také dobře? Lidé, kteří po celý život pracovali a odváděli navíc státu daně, jsou mnohdy na pokraji chudoby, na rozdíl od celoživotních povalečů, živených státem prostřednictvím dávek a příspěvků na bydlení.

Milión pod hranicí chudoby

Kolik z těch tzv. nepřizpůsobivých, kteří nikdy nepracovali a debužírují doma z dávek na satelit, skončilo pod mostem a kolik tam skončilo důchodců jen proto, že by se museli hanbou propadnout, kdyby měli přijít na sociálku s nataženou dlaní? Víte kolik je životní minimum? Přesně 3 410,– Kč! Za ty peníze na měsíc snad nejde ani umřít. A víte, co praví o životním minimu legislativa? „Životní minimum je minimální hranice peněžních příjmů fyzických osob k zajištění výživy a ostatních základních osobních potřeb.“

Idioty, kteří tento stav iniciovali, vykalkulovali a schválili, by se patřilo vyhnat na ulici a dávat jim každému jen oněch 3 410,– Kč na měsíc, aby se za tyto peníze živili, bydleli, oblékali, platili léky a konzumovali „hodnotnou“ stravu. Pánům politikům a pánům soudcům, aby jim to nebylo líto, by prospělo si takový „veget“ alespoň na dva měsíce odzkoušet také.

Soudci prý mají tolik práce, že si ji musejí nosit i domů, a proto musejí dostat přidáno. Ale policisté, záchranáři, hasiči a další mnohdy pracují 12 a více hodin denně jen proto, že je to prostě nezbytné? Průměrný důchod je v ČR 11 050,– Kč. Jenže to je průměr. V roce 2010 byla hranice chudoby v České republice 112 tisíc korun ročně – a žilo pod ní 936 400 osob, z toho pod hranicí chudoby žilo v roce 2010 zhruba 350 000 důchodců.

Morální kredit? Výsměch!

Celkový počet důchodců v roce 2013 činil 2 340 148. Neustále posloucháme, na co stát nemá peníze. Ročně ale mafie za přispění politiků rozkrade ze státního rozpočtu 100 miliard korun. Kdyby je nerozkradla, byl by rozpočet vyrovnaný. Stát má peníze na korupci, stát má peníze na zakázky bez výběrového řízení, jejichž objem navzdory proklamacím a slibům meziročně roste. Stát má peníze na zvyšování platů politiků a soudců a to i zpětně, ale na to, aby stanovil minimální výši důchodů na 9 683 ,– Kč měsíčně, což je hranice chudoby „čistého“ příjmu, na to peníze nemá.

Soudci by měli mít mimo jiného i morální kredit. To, že dnes berou 25 násobek životního minima a chtějí třicetinásobek, nebo že berou šestinásobek průměrného důchodu a chtějí sedminásobek, to o jejich morálním kreditu příliš nesvědčí. Chtít přidat a navíc zpětně, to lze považovat u těch soudců, kteří o takový stav usilují, za sprostotu a neomalenost.

Vyšlo na protiproud.cz. Publikováno se souhlasem vydavatele.