„Vážení spoluobčané, 

nebudu vám zastírat, že jsme ve vážné situaci, a to v nejednom ohledu. Je zde nakažlivá nemoc, o které, i přes veškeré úsilí vědců, toho stále ještě mnoho nevíme, a pokud snad něco, tak jenom to, že se dokáže rychle šířit a že jsou jí ohroženi převážně starší lidé, či lidé oslabení závažnějšími zdravotními obtížemi. Dále víme, že i ti nejohroženější mají při nákaze touto nemocí velmi slušnou šanci na vyléčení – šanci, která je nesrovnatelně vyšší, než tomu bylo v minulosti u epidemií moru, neštovic a dalších nakažlivých onemocnění, jež v historii lidstvo mnohokrát doslova decimovaly. Díky vědeckému pokroku zde máme vakcínu, o které si myslíme, že zmírňuje průběh této nemoci a u které doufáme, že nebude mít v budoucnu nežádoucí účinky. Ano, to si myslíme, a máme i mnohé indicie, které to potvrzují, avšak v tento moment jde stále jenom o indicie, nikoli o jednoznačné důkazy. Z tohoto důvodu si nemohu vzít na svědomí, přikazovat komukoli, aby se touto vakcínou nechal očkovat. Každého však vyzývám, aby pečlivě a zodpovědně zvážil všechna pro i proti a následně se sám rozhodl, jak se v této věci zachová. Na odbornou veřejnost pak naléhavě apeluji, aby mezi sebou otevřeně diskutovala a aby veřejnosti neodborné podávala co nejpřesnější a nejsrozumitelnější informace prosté manipulace a emocí. Uvědomuji si, že tváří v tvář neznámé hrozbě je zachování chladné hlavy nesmírně obtížné, avšak pokud chceme efektivně čelit jakékoli, a tedy i této, překážce, tak je to zcela nezbytné. 

Slibuji, že pro všechny, kdo se rozhodnou současnými vakcínami se očkovat, jich zajistíme dostatečné množství. Úplně všem, starým, mladým, očkovaným, neočkovaným, ženám, mužům i dětem pak slibuji, že uděláme všechno pro to, aby dostali co nejlepší péči v případě potíží. Jsme všichni, jeden každý z nás, na jedné lodi, která pluje oblastmi, jež nejsou na mapách a my nevíme, odkud a jak silně zítra bude foukat. Na tomto místě také slibuji, že využiji veškerého svého vlivu, abych zamezil vytváření paniky, protože umřít na strach, je tou nejpotupnější a zároveň nejzbytečnější smrtí, jakou si lze přestavit. 

Dalším, ještě závažnějším, problémem, před který jsme dnes postaveni, a který je však v současnosti trochu stranou pozornosti, je neschopnost, či neochota mnohých politiků vnímat realitu světa. To je důvodem našeho současného stavu – tedy stavu, kdy jsou v ekonomice, energetice, bezpečnosti, zahraniční politice a dalších klíčových oblastech přijímána rozhodnutí učiněná nikoli na základě racionálního zvážení situace takové, jaká skutečně je, nýbrž pouze na základě jakýchsi přání a tužeb, jež jsou v mnohých případech způsobilé být označeny za bludy. 

Vážení spoluobčané,

je velmi pravděpodobné, že naše současná situace, i když se tak možná na první pohled nemusí jevit, je nejvážnější za posledních mnoho století. Je narušena soudržnost národa, jsou vážně narušeny naše tisíciletí budované civilizační základy, mnozí z nás jsou dezorientováni, vzdělání je postupně nahrazováno ideologickou indoktrinací, vůle k obraně defétismem, svoboda tyranií jediného povoleného názoru….  a jako entita vymíráme. To je realita, kterou je nutné si přiznat, i když není příjemná.

Skutečnost, že je situace extrémně těžká, však rozhodně neznamená, že je beznadějná. Každý problém má nějaké řešení, každý příběh má svoji katarzi, a povinností každého z nás proto je, chovat se tak, aby se v budoucnu o naší době mluvilo jako o okamžiku obratu, jako o chvíli, kdy jsme ukázali to nejlepší, co do nás ve svých genech vložily generace našich slavných předků. Za sebe můžu slíbit, že neudělám nic, zač bych se vám nemohl podívat do očí.“

Podobného projevu jsem se nikdy nedočkal ani od Andreje Babiše a nikdy se ho nedočkám ani od Petra Fialy. Přitom bych ho tak rád slyšel...