Předseda vlády Petr Fiala „mobilizuje“ a mě jeho jednání trochu děsí. Uvítal jsem kroky, s kterými vstupoval do vlády, a jeho racionální metody. Proto mně hysterie, s kterou vstoupil do rusko-ukrajinského konfliktu, udivuje a znepokojuje.

Humanitární pomoc považuji za něco samozřejmého, co by měl každý stát v případě války plnit, ale nadstandardní otevření se České republiky všem bez rozdílu a až rozmařilé podpory, devastující naše Babišem zruinované finance, a podpora radikálních požadavků na EU považuji za nepromyšlené, zbytečné a naši zemi ohrožující.

Jsem zásadně proti jakémukoliv vojenskému konfliktu, o tom nemíním diskutovat, ale nedůvěryhodný ukrajinský prezident svými hysterickými divadelními výstupy mě děsí. Hraje si na vojáka a hned rozhlásil, že je na něho připravován atentát, aby se tak dostal rychle na piedestal hrdinů. Jeho polovojenské oblečení, jako by právě vylezl ze zákopů, mně připadá víc než zbytečné.

Je třeba si uvědomit, že velké procento ukrajinských migrantů je ze západní Ukrajiny, které se válka zatím nedotýká.

Nikomu nepomůže, když Česká republika „přijde na buben“, když se rozmohou občanské nepokoje (což očekávám, znaje českou povahu), nestabilita a slabost České republiky neprospěje ani Ukrajině ani EU ani NATO a určitě ne ČR.

V této zmatené době potřebujeme racionální vedení státu, které jsem od Petra Fialy očekával. Bohužel…