Ty zoufale křižovali Evropou mezi východní a západní frontou. 23. dubna 1945 ho osvobodila Rudá armáda nedaleko vesnice Tröbitz. Transport sem dojel po hrůzné jízdě z koncentračního tábora Bergen-Belsenu a zanechal na trase stovky obětí z řad ubitých, vysílených a nemocemi nakažených vězňů.

Židovský hřbitov obětí „ztraceného transportu“ v Tröbitz

Srovnání s transporty smrti přes území České republiky se nabízí. Přestože byl jejich osud jiný, byl podobně tragický. Především byl „ztracený transport“ důkladně probádán historiky po celé jeho délce trati. Včetně existence jmenného seznamu všech obětí na hřbitově v Tröbitz. V ČR se zatím jména obětí nevyskytují u žádného z velkých hromadných hrobů. Teprve pomalu začínáme na verifikaci jmen obětí podle vězeňských čísel dnes, po 75 letech, pracovat. Také žádný z nich nemá svou vlastní venkovní výstavu v místě hromadného hrobu obětí. Ale i to se začíná napravovat. Takzvaný „roztocký transport smrti“ z Litoměřic do Olešnice má hlavně díky historičce Pavle Plaché a jejím kolegům detailně zpracovanou putovní výstavu i pamětní desky v Roztokách a jinde. V Tachově, Chomutově i Žihli se připravuje umístění informačních panelů.Dodejme, že i v Německu je péče o vzpomínku na transport smrti v Tröbitz velkou výjimkou. Výjimkou hodnou následování.

Na hřbitově obětí v Tröbitz

Na obrovské čelní stěně hřbitova obětí transportu smrti v Tröbitz si můžete přečíst na 700 jmen.Černá zeď se jmény je viditelná už od vstupu na hřbitov obětí, okamžitě upoutá pozornost návštěvníka. Od levé strany jsou jména abecedně seřazena.Od písmene A –Aaron Siegfried, Abeles Otto.Pak následují další až po Z na pravé straně – poslední jsou Zeidtner Moische a Zielenziger-Weyl Lilly. Dole uprostřed je několik jmen doplněných dodatečně. Nad nimi jsou tři Davidovy hvězdy. Všechny nápisy a jména jsou uvedeny i v hebrejštině.