Problém je, že nemorální není vždy v rozporu se zákonem. Ale buďme konkrétní; např. Klausova amnestie v závěru jeho funkce prezidenta, kdy omilostnil super zloděje byla nemorální, ale v souladu s pravomocemi prezidenta. Stejně tak v menším – je naprosto nemorální, když za černou jízdu tramvají se vymáhají (zatím) desetitisíce. Stejně tak je nemorální předstírat chorobu, celý život nepracovat a pobírat od státu dávky na všechno možné i nemožné.  

V mezinárodním měřítku lze za nemorální označit cely společenský řád – kapitalismus. Když cca 2% lidí vlastní přes polovinu světového bohatství, je zřejmé, že ti, kdož jsou t.z. za vodou, si museli přivlastnit značnou část hodnoty práce jiných (nepočítaje podvody a kriminalitu) a to je nemorální. Leč takový se systém a ten prokázal největší životnost a úspěšnost, zatím co jiné zanikly a nebo se transformují. Nůžky mezi bohatými a chudými se povážlivě rychle rozevírají a nebylo by dobré, kdyby došlo k sociálním bouřím a tekla krev. Analytici z různých zemí již delší dobu konstatují, že se kapitalismus musí transformovat, aby nedošlo k takovým krizím, které v minulosti vedly až k válkám.

Jednou z nehnusnějších amorálností je lichva, která je v různých podobách součástí kapitalistického systému. Vždy, když se projednává její omezení, tedy alespoň částečně, nastane řev, že je to proti svobodě podnikání. Zde je v přímém střetu to morální a nemorální.

To, co může být ještě rychlejší cesta ke krizi než ty pověstné nůžky, je zadluženost států. Výstražnou ukázkou je Řecko, které dokonce ohrožovalo společnou měnu, kde, vedle žití na dluh, je m.j. hodně otevřená ruka pro státní výsluhy a další státem dotované položky. Do kolonky nemorálnosti bych zařadil půjčování silně zadluženému státu s vidinou zisku z tučných úroků. Je to až na úrovni vydírání, protože takovému hned tak někdo nepůjčí. A světe div se, byly to především německé banky a aby nedošlo k velkému průšvihu, zařídila všemocná Merkel odpuštění značné částky, tedy pouze té, která se sumarizovala právě z úroků.

Složitější rozhodování o morálnosti je spojení s humanitou. Pomoc druhému je nejen humánní, ale vysoce morální. Jiná otázka je, když nadstandardní pomoc jednomu (tisícům) vyčerpá zdroje a 90% stejně potřebných zůstane bez pomoci. Je to o to horší, když ti skutečně potřební zůstanou za hranicemi a pomáhá se vyžírkům, kteří jen táhnou za lepším s vidinou bezpracného se přiživení na cizím. Tady už nejde o humanitu, o morálnost už vůbec ne; spíše je na pořadu dne neschopnost, hloupost a nebo možná i co horšího – skrytý devastační záměr.

Je zřejmé, že mám na mysli invazní migraci; a navíc muslimskou invazi. Zde se nabízí otázka jak pro pragmatiky, tak i pro pseudohumanisty – takto vítací spolek. Co je horší, co je špatně a není bráno v úvahu? Zastaralý status OSN pro uprchlíky, který s invazní migrací vůbec nepočítá; motivace k (ekonomické) migraci, která je v rukou přepravní mafie; co s těmi, kteří nemají nárok na azyl, ale i ti s azylem zjevně nemají snahu se začlenit do majoritní společnosti (např. neochota se učit jazyk hostitelské země a přizpůsobit svou víru platným zákonům atd.), preferují sdružování do větších komunit – no go zones a dokonce ve svých islámských školách a školkách vyučují jen islám; co je potřeba reálně, podtrhuji reálně změnit, aby demokratické uspořádání států Evropy nebylo ohroženo?

A jsme u titulku: stále přicházejí další a další muslimové a zarytým vítačům to nevadí! Při těch všech zkušenostech z let minulých je jejich postoj značně nemorální. Podíváme-li se na Evropu dle časové osy, je patrná postupující islamizace. K tomu vítači zásadně mlčí; takže vítací akt s klapkami na očích se chce tvářit jako humanisticky morální, ale skutečnost je přímo zločinně nemorální. Tedy je zřejmé, že ti, co jsou nadměrně ozářeni sluncem nejsou žádné morální veličiny (řada herců, režisérů, šéfů politických neziskovek a včetně některých politiků), ale zločinci, kteří ženou starý kontinent do krvavého střetnutí!!

Z různých stran se občas vynořuje volání po morálním soudu – např. s komunismem. Zůstaneme-li jen doma, tak na jedné straně by před takový soud patřili legální lichváři v podobě korporátních zlodějů, ale z jiného soudku také ti, kdož, byť skrytě, vítají islám v Evropě. A ten titulek patří právě těm, kdož takto činí. Do jakých krajností může vítací trend zajít, ukazuje případ z minulosti, který stále nemohu vymazat z paměti. Jedno děvče se ve Švédsku na plný úvazek intenzivně věnovalo pomoci několika nově příchozím migrantům, až se jí odvděčili opakovaným znásilněním. Stalo se to i jiným, ale tahle děva to nechtěla nahlásit, aby jim neublížila!! Podobné případy jsou i z Německa, kdy těm samým, které mocně vítali v Mnichově na nádraží a nebo v Berlíně za asistence mamá Merkel, bylo dáno poznat, jak mocný je Alláhův chtíč.

Sečteno, podtrženo: pokud jakékoli morální skutky nejsou podrobeny pohledem do budoucna, zda to pozitivní zůstává a nebo alespoň značně převyšuje mínusy, buďme, vážení občané, velmi ostražití. Zvláště, když to morální hlásá naiva, často v mladším vydání a nebo již známá persona se svým známým chápáním světa s klapkami na očích.