Pan Zima v rozhovoru pro Seznam Zprávy opakovaně vytýkal vládě, že zbytečně straší občany epidemií v podobě Covidu 19 a až příliš zjevně, i lehce rozpoznatelnými nesmysly, bušil do vlády rétorikou opozice.

Má poznámka o IQ se nejvíc týká rektorova vyjádření k omezení fyzické přítomnosti části žáků a studentů ve školách. Jeho nabádání k otevření všech škol, kde následně počítá se vzájemným nakažením, tedy s promořeností, a kde v obraně tohoto kroku uvádí lehký průběh nemoci u mladé generace. Totální nedostatek kritického myšlení (ke kterému jsou studenti naopak vedeni) a malost v rozhledu je zjevná v nedomýšlení následků takového kroku v následném styku mladých s rodiči nebo s prarodiči.

U onemocnění starších ročníků se už často o mírném průběhu nedá hovořit. A už vůbec nelze v řešení epidemie eliminovat četnost trvalého poškození některých orgánů, hlavně plic, a už 2x vůbec nelze lehkovážně odfajfkovat zvýšenou smrtnost jen jako nedůležitý statistický údaj. Aby byla debilita postoje ještě výraznější, „chlubení“ se vyšší smrtností JEN o jedno procento nepřímo chválí vládu za všechna omezení včetně roušek.

Roušky jsou ve hře i u jiného výroku, kde horuje pro otevření restaurací argumentem o plných autobusech a tramvajích, tak proč ne plné restaurace?! Vůbec nebere do hry nutnost fungování dopravy (lidé do práce, služby) – to vše v ROUŠKÁCH a nemožnost se stravovat se stejnou výbavou. Rovněž pláč nad zavřenými malými obchody při fungování těch velkých je falešný. Jednak nelze úplně omezit zásobování z oblasti denní potřeby a nemenším důvodem rozdílného přístupu je prostornost, kterou malý obchod nezajistí ani omezením počtu nakupujících (musel by mít rychlou výměnu vzduchu v přízemních vrstvách).

Úplný propad na úroveň 1. stupně ZŠ nebo ještě níže je sumář otázek pro „údernost“ v jednom odstavci: kdy otevření škol, kdy s kamarády na pivo, kdy lyžovat na hory, jak s dovolenou, ať už zimní nebo letní, bez nebezpečí pozastaveného návratu ze zahraničí (asi myšleno tak, že ČR velí EU) – otázky tak pro cikánku s kartami, nebo lépe pro toho na nebesích.

Kdyby se p. Zima věnoval jen problematice ve školství, byl by jeho (ne)patřičný tón vůči vládě s přimhouřeným okem ještě pochopitelný, ale jednoznačná rétorika stran v opozici dává spíše tušit zájem pana rektora o nějaký post v politickém soupeření. Není-li tomu tak, pak je to ještě horší a bylo by na místě poslat p. Zimu na testy do Mensy nebo k psychiatrovi.