Přesto, že jsem byl 40 dlouhých let policistou a byla mi zákonem zakázána jakákoliv politická činnost, vždy jsem politickou situaci sledoval. Nebylo mi totiž – ani jako policistovi, ale zejména jako občanovi tohoto státu – jedno, co se zde v politice děje, kdo zde vládne a také, jak a jaké to má dopady na většinu našich slušných a pracovitých občanů.

Je třeba nic nemlžit a otevřeně říci, že všichni slušní a pracovití občané byli v roce 1989 a v letech následujících fakticky podvedeni planými pseudorevolučními sliby těch, kteří pod promyšleně maskovanou rouškou jakési pofiderní svobody pro všechny chtěli rozkrást, a také rozkradli, takřka veškerý státní majetek, který zde v roce 1989 byl. Sami se obohatili na úkor lidu této země a ještě nyní, 22 let po této doslova politické tragédii pro naše pracující, se snaží činit vše k dokonání naprosté zkázy, jejichž tečkou by měly být zcela protilidové církevní restituce.

Většina našich občanů jásala, když jim Václav Havel tehdy říkal, že: “…naše země nevzkvétá…“, čemuž rozuměli tak, že pod jeho vedením vzkvétat bude. Dali mu za pravdu, když říkal, že „…většina z nás bydlí v panelácích připomínajících králíkárny…“, což pochopili zřejmě tak, že za jeho vlád bude každému občanovi postavena vila s bazénem na státní útraty a otevřením hranic bude každému z nich přidělen bezplatný poukaz na cesty do vysněných kapitalistických zemí a jako přídavek pak, na cesty do práce, luxusní Mercedes. To si skutečně někteří, byť slušní a pracovití, ale buď zcela nevzdělaní, primitivní či lehce přihlouplí občané tehdy mysleli. Proto také svorně nadávali na KSČ, která jim to tehdy celých 40 let neumožnila, která jim jen stavěla ty „králíkárny“ a dávala jim je dokonce zadarmo, aby nemuseli bydlet pod mostem. Dávala práci všem, kteří chtěli pracovat, ale také nutila pracovat ty, kteří se jen flákali a vedli příživnický život, což se jim dost nelíbilo a dnes je řada z nich v pozici velkých podnikatelů či dokonce politických činitelů a dále beztrestně tunelují naši zem a její bohatství. Zajišťovala novomanželské půjčky, aby si mladí měli za co zařídit byt. Dávala příspěvky na děti, stavěla jesle a školky, kde byly umísťovány všechny děti podle potřeb za naprosto symbolických 100,- Kčs měsíčně, včetně jídla, a v závodních zařízeních pak zcela zdarma. Organizovala tuzemské rodinné rekreace za 120,- Kčs na 14 dní pobytu, zahraniční rekreace za 320,- Kčs, pionýrské tábory za 100,- Kčs za třítýdenní pobyt dítěte. Zcela zdarma pak byly sportovní oddíly a jiné zájmové kroužky, aby měly děti náležité vyžití, byl rozvíjen jejich talent a nepropadli lajdáctví a drogám. Revoluční situací pobláznění občané poněkud přehlédli, že tehdy stál litr benzínu 1,70 Kčs a litr nafty 0,90 Kčs, rohlík 30 haléřů, houska 45 haléřů, máslo 7,- Kčs a celý bochník chleba, který však byl tak kvalitní, že vydržel i déle než týden měkký a nezplesnivěl, pouhých 3,60 Kčs. Lidé v revoluční euforii uvěřili slovům ekonomicky vzdělaného Václava Klause, který se vzhlédl v Margaret Thatcherové, že když si budou deset let utahovat opasky, budou se poté mít jako pracující v Německu či ve Švýcarsku. Uvěřili tomu, že když do země přijde zahraniční kapitál, že budou mít vyšší platy a lepší práci. Uvěřili kuponové privatizaci, když ji propagoval Viktor Kožený za přímého řízení Václava Klause, atd., apod.

Dnes již však i ti nejdůvěřivější lidé práce – kam sociologicky řadíme nejen všechny dělníky, ale i řemeslníky, rolníky, drobné podnikatele, ale také nižší (nikoliv vládní) úředníky – pochopili, že to všechno byly jen účelové lži, které měly posloužit pouze k tomu, aby slušní, poctiví a pracovití lidé novému režimu uvěřili. Aby neprotestovali, když byli vyhozeni z práce, aby se nebouřili a aby pořád nadávali na minulý režim a KSČ, což masívně podporovaly zejména všechny hromadné sdělovací prostředky. A tak vlastně, pod rouškou svobody a demokracie, umožnili „potichu“ vytunelovat takřka celou naši – do té doby docela bohatou – zemi. Lidé dnes již vidí, jak dopadly naše strategické podniky, hutě, ocelárny, hliníkárny, zbrojovky, jak na tom jsou dříve špičkové podniky Škoda, Tatra, Zetor, Aero, Jawa, Chepos, Koramo, Paramo, Ostramo, Tesla, Frigera a další. Ale také to, kdo vlastní u nás působící banky, spořitelny a pojišťovny a také, kam z nich jdou veškeré zisky.

Proto již tito „lidé práce“ nebudou nadále volit žádnou pravicovou stranu, neboť už pochopili, že Občanskou demokratickou stranu (ODS) – která je složena většinou z bývalých stranických potentátů a ředitelů, kteří vytunelovali jimi řízené státní firmy ve svůj prospěch, jejich přisluhovačů, lobbistů a dalších poskoků – volí pouze nejmajetnější podnikatelé, kterým právě tato strana umožnila jejich majetky získat, a kteří dnes chtějí platit co nejnižší daně. A pochopili také smysl TOP 09, kterou zcela účelově založil odpadlík z KDU-ČSL Miroslav Kalousek, kterému se – když nebyl zvolen do čela lidovců – nepodařilo zcela zlikvidovat slušného Cyrila Svobodu. Když tedy Kalousek viděl, že se tato podivná, pravicově klerikální strana už dále do Parlamentu ČR nedostane, tak ve svých intrikách – aby si zachoval poslaneckou imunitu a vysokou vládní funkci – zneužil stařičkého ambiciózního restituenta z Orlíku, který ve svém věku již ani žádný majetek nepotřebuje, k působení na mladou generaci. A to byla deviza, která mu opět umožnila slušné voliče oklamat, neboť ti již měli dost různých koalic velkých a do té doby známých stran, a rozhodli se volit strany nové (Věci veřejné a TOP 09). Poněkud ovšem zapomněli, že v nich jsou buď zcela nezkušení politici a takřka „politické děti“, kteří nemají vůbec žádné zkušenosti a nic neumí (VV) a nebo staří političtí harcovníci (TOP 09), kteří znají všechny známé i neznámé politické triky a fígle a dělají si – zcela beztrestně, kryti imunitou – s národem co chtějí. To již však dnešní voliči také vědí.

Jestliže se tedy podíváme reálně (tj. bez účelového ovlivňování hlasů různými pravicově podplacenými agenturami pro výzkum veřejného mínění s cílem prosazovat právě jen pravici) na současnou strukturu politických stran a jejich šance v nastávajících krajských a senátních volbách, je i bez statistického průzkumu a řady podpásových akcí proti ČSSD a KSČM jasné, že tyto volby vyhraje zcela s přehledem ČSSD. Na druhém místě pak bude nikoliv ODS, jak by si asi sama přála, ale KSČM. Pak, na místě třetím, zřejmě ODS a na místě čtvrtém Zemanova SPO, neboť Miloš Zeman je vynikající politik, který již měl být na Hradě dávno. Na místě pátém pak nová politická strana Národní socialisté – levice 21. století, vedená zkušeným, ostříleným a hlavně nebojácným politickým matadorem Jiřím Paroubkem, o které se stále ještě málo ví, a to i přesto, že právě tato nová a moderní politická strana má ve svých řadách mnoho slušných lidí a hlavně mnoho zkušených skutečných odborníků na veškeré problematiky, od ekonomiky, přes finance, bezpečnost státu, spravedlnost, boj s korupcí, zdravotnictví, ekologii a další, a také jimi zpracovaný perfektní volební program nejen s celostátní působností, ale i s diferenciací pro jednotlivé kraje, což má dnes jen málokterá politická strana.

Takřka žádné šance nemohou u rozumných občanů reálně získat ani „Zelení“, kteří svými aktivitami před několika lety oslovily řadu mladých voličů, ale dnes již na ně nezapůsobí, neboť „Strana zelených“ stojí takřka za všemi akcemi, kde se, jakoby v zájmu ochrany přírody, právě „díky“ nim, nemůže dostavět dálnice, protože jsou tam údajně chráněné ještěrky, žáby či pavouci. A proto jezdí přetížené kamiony nikoliv po dálnici, ale středem okolních obcí a měst, znečišťují ovzduší, ohrožují lidi, způsobují dopravní nehody a fakticky znemožňují tam lidem bydlet. Kvůli „Zeleným“ nelze vytěžit kůrovcem napadené stromy na Šumavě, protože ekologičtí aktivisté se k těmto stromům připoutají řetězy a ohrožují bezpečnost těžby, aniž vědí, jak těžká a nebezpečná je práce dřevařů kácejících vzrostlé stromy a ještě jim tuto práci ztěžují. A když to přijedou řešit policisté, ještě je napadají a podávají na ně stížnosti. „Zelení“ aktivisté se také leckde již delší dobu podílejí na ničení mysliveckých krmelců, krmelišť, posedů a kazatelen, aniž sami (většinou z paneláků) vědí, co je s tím spojeno za práci a kolika stovkám myslivců tuto práci spojenou s péčí o zvěř ničí.

KDU-ČSL, která z čela své strany – po útocích Kalouska – odstranila jednoho ze svých nejvzdělanějších a nejslušnějších členů, Cyrila Svobodu, a navíc nyní podporuje zločinné církevní restituce, nemůže ve volbách dosáhnout výraznější podpory, neboť většina našich občanů je nevěřících a mimo přestárlých babiček z Moravy mohou tuto stranu volit pouze zabednění nevzdělanci v domnění, že jim snad práci a peníze přinese sám Bůh. Kdyby však trochu přemýšleli, sami by dospěli k závěru, že pokud by Bůh skutečně existoval, nikdy by nemohl dopustit na Zemi tolik nespravedlnosti, zla, utrpení a neštěstí. Obdobně dopadne zcela jistě i nová strana ANO 2011 velkopodnikatele a miliardáře Andreje Babiše, který sice slibuje leccos, ale pro obyčejné slušné lidi práce neudělá – byť by ho i omylem zvolili – vůbec nic, neboť mimo obrovského vlivu ekonomického, který již nyní má, chce sám získat i velký vliv politický, což však – jak víme ze zkušeností – vede pouze a jen k tomu, aby si takto silná společnost přihrávala další státní zakázky sama sobě. A také by mohl někdo začít detailně zkoumat, kde vzal tento pán náhle tolik miliard a kdo za tím vším fakticky stojí.

Proto by bylo pro všechny slušné a pracovité lidi u nás dobře, kdyby se již konečně současné mladé vedení České strany sociálně demokratické přestalo handrkovat mezi sebou a plně si uvědomilo, že je třeba provádět výrazně levicovou politiku pro obyčejné, slušné a pracovité lidi, v úzkém spojení s KSČM, která již není tou odsuzovanou KSČ z padesátých let minulého století, ale je zrovna tak, jako ČSSD, stranou demokratickou s vysokou podporou voličů (a nejen těch starších), pročež je však nanejvýš nutné zrušit tzv. „Bohumínské usnesení“, které dnes již nemá žádné politické opodstatnění a voliče ČSSD nejen, že neodradí, ale spíš přiláká. Dále by ČSSD měla úzce spolupracovat se Stranou práv občanů Zemanovci (SPOZ) Miloše Zemana, kterého by měla ČSSD v každém případě podpořit v cestě na Hrad, protože to byl právě on, kdo jim v získávání preferencí výrazně pomohl. A dále by sociální demokraté měli rovněž úzce spolupracovat s novou progresívní levicovou stranou Národní socialisté – levice 21. století Jiřího Paroubka, neboť Jiří Paroubek byl po Miloši Zemanovi druhou nejvýraznější osobností ČSSD, dovedl ji do vlády a vyhrál poslední parlamentní volby, z čehož ČSSD žije dodnes.

Je dobře, že někteří mladí pánové ve vedení ČSSD jsou chytří a vzdělaní, poměrně dobře mluví a chtějí plně využít vzniklé politické situace. Někteří jsou ale až zbytečně moc sebevědomí, takže si myslí, že dnešní volební preference jsou jen jejich zásluhou. Ale to pravda není. Nemají rádi, když jim chce někdo starší něco radit, těchto lidí se zbytečně a ke své škodě zbavují (viz. Miloš Zeman, Jiří Paroubek, Karel Šplíchal, Vladimír Dryml, Jaroslav Palas, Milada Emmerová, František Bublan aj.) a domnívají se, že si poradí sami, či že jim poradí jejich poradci, kteří jsou však ještě mladší než oni. Neporadí. Protože to zkrátka sami neumí a jsou tam jen do počtu a někteří i na obtíž! Vždyť již ze starých pověstí českých je známo, že jen v jednotě je síla (ČSSD + KSČM + SPOZ + NS-LEV 21 = 150 hlasů v Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky) a rovněž, že životní zkušenosti mají zákonitě jen starší a staří inteligentní a životem protřelí lidé, kterých není dobré se nikdy zbavovat, pokud neodejdou sami. A odejdou-li, je třeba si jich i nadále vážit, komunikovat s nimi na potřebné úrovni, a pokud se nezpronevěří prosazované levicové linii s cílem vytvořit u nás pro lidi slušný sociální stát, kde se bude všem pracujícím lidem dobře žít, úzce s nimi spolupracovat.

A nyní jde, vážení pánové ve vedení ČSSD, o celý český národ, nikoliv pouze o jednu jedinou levicovou politickou stranu, byť bude i sama o sobě zcela jistě vítězem voleb. To je třeba si uvědomit.