Vzhledem k aplikaci úsporného tarifu a zrušení poplatků za obnovitelné zdroje pro domácnosti ceny elektřiny v říjnu oproti září poklesly o 53,9 % a byly hlavní příčinou meziměsíčního poklesu spotřebitelských cen o 1,4 %.  V meziročním srovnání spotřebitelské ceny zvolnily na 15,1 % ze zářijových 18 %. Výrazné meziroční zpomalení říjnové inflace proto rozhodně nelze chápat tak, že bylo dosaženo inflačního vrcholu. V dalších měsících totiž meziroční inflace opět začne zrychlovat.

K meziměsíčnímu poklesu spotřebitelských cen v říjnu naprosto dominantně přispěly nižší ceny elektřiny. Další položky v oddílu bydlení a energie však zdražovaly – namátkou plyn, tuhá paliva či teplá voda. V říjnu významně zdražily potraviny a rovněž i pohonné hmoty, když v říjnu skončilo dočasně nižší zdanění benzínu. A v neposlední řadě před zimní sezónou zdražila obuv a oblečení.

Dopady úsporného tarifu se výrazně promítly i do meziročního růstu spotřebitelských cen. Díky tomu v říjnu do meziroční inflace nejvíce přispívaly potraviny a teprve následně náklady spojené s bydlením včetně energií. V souhrnu tyto dva oddíly tvořily necelou polovinu meziročního cenového růstu. V říjnu pokračoval meziroční pokles cenové dynamiky u imputovaného nájemného. Až na výjimky se však meziročně zdražovalo ve všech oddílech spotřebního koše.

Velmi rozkolísaný vývoj spotřebitelské inflace bude pokračovat i v nadcházejících měsících. V listopadu a v prosinci bude vývoj spotřebitelských cen pro změnu zkreslovat nižší statistická základna z konce loňského roku, kdy byla dočasně aplikována nulová sazba DPH na elektřinu a plyn. Od začátku nového roku pro změnu dojde ke zdražování cen energií až na cenové stropy a bude odeznívat i efekt úsporného tarifu. Souhrnný růst spotřebitelských cen v letošním roce by se měl pohybovat kolem 15,5 % a s dvoucifernou inflací je nutné počítat minimálně až do poloviny příštího roku.