V souladu s Legislativními pravidly vlády jsem k projednávané novele stavebního zákona uplatila své připomínky, které jsou přílohou tohoto materiálu. Některé mé zásadní připomínky akceptovány nebyly. Domnívám se, že jde o otázky, které mohou mít významný negativní dopad do praxe a ochrany práv jednotlivců. Novela stavebního zákona doznala zásadních změn také na základě pozměňovacích návrhů v Poslanecké sněmovně. Dovoluji si proto předložit své stanovisko ke znění novely, kterou schválila Poslanecká sněmovna.

K ustanovení § 104 odst. 1 písm. a)

Novela počítá s tím, že pro všechny stavby pro bydlení a pro rodinnou rekreaci postačí tzv. ohlášení. Dosud bylo možné této zjednodušené formy povolení stavby využít pouze pro stavby do 150 m2. Uvedená změna znamená, že jakkoliv velký rodinný dům, bytový dům nebo objekt rodinné rekreace nebude projednáván v klasickém stavebním řízení. Ačkoliv v obecné rovině vítám kroky ke snížení byrokracie veřejné správy, domnívám se, že v tomto případě to bude mít zásadně negativní vliv na práva potencionálních účastníků řízení. Rozšíření okruhu staveb povolovaných ve zjednodušeném režimu v praxi vyvolá spíše více problémů a sousedských konfliktů. Jak jsem opakovaně uvedla v rámci připomínkového řízení, vpuštění větších staveb do režimu ohlášení je z mého pohledu problematické z důvodu právní koncepce přezkumu souhlasů dle stavebního zákona. (územní souhlas, souhlas s ohlášením, kolaudační souhlas). O souhlasu se řízení nevede a na jeho vydání se nevztahuje část druhá a třetí správního řádu. Lhůty pro přezkum souhlasů jsou omezené. Zatímco zahájit provádění ohlášeného stavebního záměru lze do dvou let od vydání souhlasu, pro zahájení jeho přezkumu platí lhůta 1 roku. Jestliže se opomenutý soused dozví o ohlášeném záměru až na základě jeho zahájení, reálné nápravy se již nedovolá. Má praxe přitom ukazuje, že tyto případy nejsou zdaleka ojedinělé (viz také připomínka VOP č. 15).

K ustanovení § 105 odst. 2 písm. f)

Stavebník bude k ohlášení dokládat souhlasy osob, které mají vlastnická práva nebo práva odpovídající věcnému břemenu k pozemkům nebo stavbám, mohou-li být tato práva prováděním stavby přímo dotčena. Oproti současné úpravě, kdy k ohlášení udělují souhlasy všichni vlastníci sousedních pozemků, návrh předpokládá, že nově budou vyžadovány pouze souhlasy těch sousedů, kteří mohou být prováděním stavby „přímo dotčeni“. S ohledem na koncepci ohlášení bude posouzení okruhu přímo dotčených osob v prvé řadě na stavebníkovi, ačkoliv se ve své podstatě jedná o správní uvážení, které by mělo být svěřeno stavebnímu úřadu. Stavební úřad tak bude plnit pouze kontrolní úlohu v rámci posouzení, zda je ohlášení úplné (§ 107 odst. 1 stavebního zákona). Vidím v tom značný prostor pro obcházení osob, které by měly mít možnost se k záměru vyjádřit. Toto shodně platí i pro § 96 odst. 3 písm. d), (viz také připomínka VOP č. 14).