Trump byl zvolen prezidentem proto, že slíbil normalizovat vztahy s Ruskem (což mu přivodilo aféru Russiagate), a že ze zámoří (a hlavně z Číny), vrátí zpět do USA pracovní příležitosti ve zpracovatelském průmyslu, které tam byly vyvezeny za vlády předcházejících prezidentů.

Tento jeho záměr, který Trump začal i uskutečňovat, mu však přinesl spor s Čínou v otázkách cel, který jeho oponenti ve vládě spolu s americkým establishmentem pohotově využili ke kritice celého Trumpova záměru. A když už se jednou dostali do ráže, udělali darebáka nikoli z amerických korporací, které do Číny v honbě za nižšími výrobními náklady pracovní příležitosti vyvezly, ale z Číny. Kterýžto sentiment z části zasáhl i Trumpa.

Kreténi ve Washingtonu představují o hodně nižší ligu než Číňané. Na jednání USA a Číny, které proběhlo v minulých dnech na Aljašce, prohlásil zástupce Komunistické strany Číny Jang Tie-čzch: „Nemyslím si, že převažující většina zemí světa uznává všeobecné zásady, prosazované Spojenými státy, stejně jako si nemyslím, že by tento pohled Spojených států na svět představoval mezinárodní veřejné mínění“. A na adresu představitelů USA, kteří stále setrvávají v představě, že Amerika je pupkem světa, dodal: „Spojené státy postrádají dostatečnou kvalifikaci na to, aby prohlašovali, že hodlají jednat s Čínou z pozice síly“. A aby problém ujasnil co nejpřesněji uzavřel: „Neexistuje způsob, kterým by bylo možno zaškrtit Čínu“.

Což řečeno jinak vyjadřuje toto: Vezměte si své evropské, kanadské a arabské loutky, které jste si koupili, přiřaďte si je k dalším svým nesvépravným, k Jihoameričanům a k atlanticistním integracionistům v Rusku, ale nezkoušejte to na nás. Vaše americká pravidla slouží vám a vašemu impériu. Neslouží však Číně a my s nimi nechceme a nebudeme mít nic společného.

Pro Čínu by nebylo nesnadné, přivést USA ke krachu. V Číně je totiž dnes umístěna obrovská kapacita amerického zpracovatelského průmyslu, kterou si Čína může přivlastnit kdy jen bude chtít. A vzácné zeminy (např. skandium a yttrium), které Washington potřebuje k výrobě zbraní, se nalézají hlavně v Číně. A Čína je přitom vůbec nepotřebuje Washingtonu prodávat. Vlastní totiž americké cenné papíry v hodnotě jednoho bilionu dolarů, které všechny by na dluhopisovém trhu mohla prodat pod cenou, čímž by Federální rezervní fond (FRF), přinutila k okamžitému vytištění jednoho nového bilionu dolarů, za které by FRF tyto cenné papíry, v zájmu toho, aby jejich hodnota na trhu neklesla na nulu, zpětně odkoupil. Načež by čínská vláda mohla právě takto získaný bilion amerických dolarů vložit na mezinárodní devizový trh s tím, že za něj žádá ekvivalent buď ve své vlastní čínské měně, nebo v ruských rublech, nebo v měně iránské. Nu a jelikož FRF nemůže tisknout cizí peníze, za které by potřebný milion dolarů nakoupil, nejpůvodnější prodej čínského bilionu dolarů na dluhopisovém trhu pod cenou, který celou tuto imaginární transakci zahájil, by „světovou měnu“ v konečné fázi proměnil v toaletní papír.

Spojené státy se musí poučit o tom, že už nejsou nejmocnější zemí světa též proto, že umožňují americkým kapitalistickým chamtivcům vyvážet v zájmu vyšších zisků svůj zpracovatelský průmysl do zámoří. Protože proti oněm vyšším ziskům stojí takové skutečnosti jako jsou např. ty, že v USA ubývají pracovní příležitosti, americké inženýry nahrazují inženýři a návrháři cizí, a americký technický um se z vlastní země stěhuje za velkou vodu.

(vybral a přeložil Lubomír Man)

Vyšlo na Vasevec.cz. Publikováno se souhlasem vydavatele