Kvůli památkářským pochybením vedení města i státu pravděpodobně přijde Praha o prestižní umístění v seznamu UNESCO, jak nás varuje jejich zpráva z minulého roku.
Budova z roku 1980 od architektů Hany a Dalibora Peškových je v téměř v intaktním stavu.
Je vyzdoben kamennou mozaikou od malíře a mozaikáře Martina Sladkého, velkorysými skleněnými objekty a svítidly od sklářských výtvarníků Reného Roubíčka a Bořka Šípka (otčíma a syna), kteří v době vzniku patřili ve svém oboru bez přehánění (jeden) mezi nejslavnější a (druhý) mezi neprogresivnější na světě!
Interiér je plný dnes materiálově i technologicky nedostupného kvalitního dobového řemesla.
Praze 10 se nedostávají městské prostory pro kulturu a umění. Budova je prostě "poplatná době svého vzniku a bylo by těžké pro ni najít využití“, jak říká místostarosta Prahy 10 Martin Sekal (ODS).
Selhalo nejen vedení MČ ale i vedení Magistrátu, selhal Odbor památkové péče Magistrátu hl. m. Prahy, ale i IPR, který se stavby nezastal, ačkoli si museli být její kvality vědomy.
Kromě nenahraditelné kulturní ztráty v době ekologické, hospodářské a bezpečnostní krize a z toho odvozené nastupující hyper inflace stavebního materiálu, demolice navíc znamená mohutné a zbytečné zatížení. Vznikne velké množství odpadu a stavba zcela nového objektu bude energeticky, materiálově i materiálně velmi náročná. Tolik nafty, vody, skla a betonu přijde v niveč a vyčerpá se další. Proč?
Protože byla posledních dvacet let účelově zanedbávaná údržba těchto veřejných staveb a jeho obsahového naplnění ve prospěch plánovaného komerčního vytěžení původně veřejného prostoru – v tomto případě Kulturního domu.
Více informací najdete ZDE
Petici můžete podepsat ZDE
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
FactChecking BETA
Faktická chyba ve zpravodajství? Pomozte nám ji opravit.