Mgr. Michaela Marksová v minulosti působila jako expertka programů rovných příležitostí neziskové organizace Fórum pro rodinu a jako pedagožka v Jedličkově ústavu. Mezi lety 1997 a 2004 pracovala v obecně prospěšné společnosti Gender studies jako ředitelka pro oblast: styk s veřejností. Do roku 2006 byla ředitelkou odboru rodinné politiky na Ministerstvu práce a sociálních věci. Od roku 2006 je zastupitelkou městské části Praha 2, kde pak vykonávala mezi lety 2010 a 2012 funkci radní městské části. Byla také místostarostkou Prahy 2. V letech 2009 a 2010 pak byla ředitelka Odboru rovných příležitostí na Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy ČR. Ministryní práce a sociálních věcí je od 29. ledna 2014.

Michaeela Marksová se nejen jako politička, ale také především jako člověk zasazuje o rovnoprávné postavení žen a mužů ve společnosti, zabývá se otázkami ženských práv a rodinné politikou - na tato témata přednáší, publikuje články, vystupuje v médiích. Je spoluautorkou knihy Na cestě do Evropské unie: průvodkyně nejen pro ženy a autorkou knihy Rodina a práce - jak je sladit a nezbláznit se. Externě vyučovala na Fakultě humanitních studií Univerzity Karlovy.

Michaela Marksová se jako ministryně práce a sociálních věcí celou dobu co je ve své funkci snaží se svým týmem vytvořit maximálně pozitivní podmínky pro smluvní a technické zajištění systému pro výplaty nepojistných sociálních dávek a dávek z oblasti státní politiky zaměstnanosti, daří se personálně posílit úřady práce tak, aby se mohly věnovat své nezastupitelné funkci – aktivní politice zaměstnanosti.

Velkou prioritou je pro Michaelu Marksovou prosazování vyšší valorizace důchodů a to s ohledem na stále více seniorů, kteří se ocitají pod hranicí chudoby. V další řadě se také intenzivně věnuje rodinné politice, a to především vyšší podpoře rodin s dětmi. Velmi důležitě je vnímána také pomoc s návratem do práce po mateřské a rodičovské dovolené, možnost využívat flexibilnější pracovní úvazky nebo další opatření, která mají za cíl usnadnění sladění rodinného a pracovního života rodičům dětí, patří již delší dobu mezi běžné standardy v západní Evropě a zvláště ve Skandinávii.

Mateřské školky?, to je také velké téma. Neboť jak se vyjadřuje ministryně , najít u nás dítěti místo v mateřské škole není dnes vůbec samozřejmostí, chybí také jesle. Výsledkem je, že podle statistik má ČR jednu z nejnižších zaměstnaností matek v EU. Klasické mateřské školy musí zůstat páteřními zařízeními předškolní péče. Pomocí při nedostatku míst se mohou stát dětské skupiny. Jedná se o rozšíření nabídky, alternativní možnost, nikoli o nahrazení či suplování role školek. Dětské skupiny mohou pomoci rodičům vrátit se dříve do práce nebo s ní neztratit kontakt, zaměstnavatelé na druhé straně nepřijdou o kvalitní a loajální zaměstnance.