Druhý příběh jako by tomu předchozímu vypadl z oka. Týká se těžařské společnosti Uniles, rovněž patřící do skupiny Agrofert. Jak oznámila ČTK, Uniles se zúčastnil v rámci lesnického tendru 2023+ státního podniku Lesy České republiky soutěže o těžařské zakázky, a to úspěšně. Nebyl v tom však zdaleka sám. Více zakázek než Uniles získaly souhrnně třeba firmy Stora Enso Wood Products Ždírec, Lesostavby Frýdek-Místek a skupina PETRA z Hodonína.  A za nimi řada dalších firem. Není to tedy tak, jak by mohla zpráva vyznívat, že Uniles sklidil vše a ostatní ostrouhali. Vysvětlení je prosté: Uniles je prostě velká těžařská firma, které díky tomu, jak je rozprostřená po republice, dokáže podat nejlepší nabídku a férově vyhrát. Tak proč tam tahat politiku? Plus se státem spolupracuje dlouhodobě, bez ohledu na to, kdo byl kdy zrovna u moci…

Čachrování s různými podtexty a meziřádkovými nápověďmi, tak známé od našich novinářů, zde dostává další zářez na pažbě. Zevrubně se popíšou detaily nějakého obchodního příběhu, jemuž většina nezainteresovaných občanů nerozumí, do toho se vpletou různá podezření, co všechno by daná informace mohla znamenat. Že neznamená, a potvrdí to i autority v čele s Ministerstvem financí, to je pro našeho novináře podružné. Pro něj je podstatný samotný název Agrofert a vidina jeho zakladatele v závěsu za ním. A to vše jen pár dnů před volbami, v nichž Andrej Babiš kandiduje v druhém kole s dosud víceméně vyrovnaným výsledkem proti Petru Pavlovi. Jestli tohle není záměrné mediální poškozování jednoho ze jmenovaných, tak pak už co?

Takže ano, nic se nestalo, ale mohlo by se stát. Ale když to domyslíte do všech důsledků, je dost dobře možné, že se v takto ideologizovaných a stranících hlavách našich novinářů zrodila domněnka, že když prosadí na Hrad Pavla, zničí tím Babiše. Jenomže to by se musel demontovat parlamentní systém, jaký tu – sice s chybami, ale přece jen – dosud máme. Prezident by se musel stát absolutním monarchou, který vládne dekrety a může pak po libosti nařídit či zakázat cokoli. Třeba zlikvidovat úspěšnou firmu, která zaměstnává desetitisíce občanů a platí miliardové daně. Co na tom, Jeho Veličenstvu se nelíbí, tak pryč s ní. Tak si to možná novináři představují a svými výplody tomu dělají jakousi dělostřeleckou přípravu. Zajímalo by mě však, zda tento načrtnutý stav vyjadřuje naděje a aspirace národa, který chodil cinkat klíči na ta náměstí. To ať si každý ten médius přebere sám v sobě.

Ale fakticky? Co nám je do novinářů? Ať si kreslí bůhvíjaké nesmysly, podstatné je, aby lidé znali pravdu a měli z ní prospěch. O nic jiného konec konců nejde ani v těchto volbách.