Dnes přinášíme jakousi “situační zprávu” a k tomu dokument, dopis jednoho z nejvyšších představitelů pravoslavné církve. Určitě to bude zajímavý material pro každého, koho tato problematika zajímá.

Pravoslavná církev v českých zemích a na Slovensku je jednou z nejmladších církví v pravoslavném svete. Bezprostředně po nabytí samostatnosti tato církev získala kanonicky rovnoprávné vztahy se všemi místními autokefálními pravoslavnými sesterskými církvemi. Tyto rovnoprávné vztahy již tvoří neoddelitelnou tradici a podstatu vnímání naší místní církve. Tato tradice se však v poslední dobe stále častejí stává v médiích objektem zámerne zkreslených interpretací s marne utajovaným cílem, kterým je za každou cenu zdůvodnit jisté, rádoby nekanonické kroky, a to i přes to, že Posvátný synod naší církve na svém mimořádném zasedaní dne 17. prosince roku 2019 v této věci již vyjádřil své stanovisko.

V přijatém Usnesení Posvátného synodu bylo vyjádřeno kanonické vymezení vůči organizaci s názvem „Posvátný patriarší stavropigiální monastýr Zesnutí Přesvaté Bohorodice, z. s.“, zapsané jako necírkevní právnická osoba (občanský spolek) v České republice pod identifikačním číslem 08502374. V čele tohoto zapsaného spolku stojí metropolita ekumenického patriarchátu Arsenios (Kardamakis). Posvátný synod naší pravoslavné církve přitom jednoznačně stanovil, že založení klášterů a farností jiných autokefalních místních pravoslavných církví a jejich činnost na kanonickém území českých zemí a Slovenska bez jeho předbežného souhlasu nejsou přípustné.

Na území Pravoslavné církve v českých zemích a na Slovensku, krome výše zmínené organizace, jejíž založení a činnost Posvátný synod prohlásil za nekanonické, působí v současnosti  Podvoří ruské pravoslavné církve v Karlovych Varech. Toto podvoří bylo zřízeno před více než 40 lety na žádost nejvyššího hierarchy autokefální Českoslovenké pravoslavné církve (podvoří se zřízovalo v dobách, kdy ještě existovalo Československo, proto se tehdy naše církev jmenovala Československá pravoslavná církev) Blaženého metropolity Doroteje a Posvátného synodu této církve. Zřízení podvoří podporovali také všichni naši další církevní hierarchové. Pokud jde o Ruskou pravoslavnou církev, tam podle vzniklé tradice a na základe principu vzajemnosti a rovnosti bylo v Moskvě již více než před dvaceti lety zřízeno podvoří Pravoslavné církve v českých zemích a na Slovensku.

Při moskevském patriarším stolci mají podobná podvoří zřízeny také nekteré další místní pravoslavné církve. Obecne řečeno, podobná podvoří nejsou novým jevem – jejich analogie existovaly již před revolucí v Rusku a mezi ně patřilo kdysi i podvoří ekumenického patriarchátu.