Horší sentiment panoval v průmyslu, obchodě i ve službách, naproti tomu drobné zlepšení zaznamenalo stavebnictví, kde to lze připisovat stabilizaci očekávané poptávky, které se odrazilo i ve vyšší ochotě nabírat zaměstnance.

Z výsledků rovněž vyplývá, že průmysl je spolu se službami přece jen skeptičtější, pokud jde o vývoj poptávky v dalších měsících. Na druhou stranu zásoba zakázek v průmyslu i ve stavebnictví zůstává stále docela vysoká, takže plošnou nouzi o práci firmy zatím nemají. Za to mají spoustu jiných problémů – zejména s cenami energií a dalších vstupů.

Jediným pozitivem, které snad lze z dnešních statistik vyčíst, je pokles inflačních očekávání. Vypadá to tak, že největší vlnu zvyšování cen mají firmy už za sebou a nyní se jejich cenové výhledy začínají mírnit. K dřívějšímu normálu však mají ještě hodně daleko.

Nálada spotřebitelů je opět na bodu mrazu, respektive nejhorší za dobu sledování tohoto ukazatele od roku 2003. Lidé hledí do dalšího roku jednoznačně s obavami, ať už jde o celkovou ekonomickou situaci nebo jejich vlastní finance. Na rozdíl od firem se rovněž zvýšila inflační očekávání, což není s ohledem na vývoj cen energií, potravin až takovým překvapením.

Celkově dnešní výsledky naznačují, že ekonomika prochází útlumem, který není sice nijak dramatický, jako třeba v době americké finanční krize, avšak je tentokrát spojený s výraznou inflací a propadem kupní síly domácností. V době, kdy ceny energií rostou o desítky procent asi nelze nic jiného očekávat. S HDP sice v posledních letech hýbou zásoby, které dopomohly ke kladnému výsledku v letošním prvním pololetí, avšak to rozhodně nesvědčí o nějakém pozitivním či udržitelném trendu ekonomiky.