Ekonomika celé unie podle předběžných dat sice vzrostla o 0,1 %, avšak když se na čísla podíváme v řadě, tak se vlastně drží u dna bez nějakého jasného pozitivního impulsu. Eurozóna je navíc dokonce v mínusu, i když mnohem menším než ČR. 

Ze 13 zemí, které dokážou své HDP spočítat včas, vykazuje sedm ekonomický pokles, z nichž dvě – Estonsko a Rakousko – jsou v technické recesi. Nejsilnější útlum je aktuálně v Irsku, kde je ovšem HDP tak volatilní číslo ovlivněné účetnictvím nadnárodních společností, že snad ani nemá smysl ani sledovat.

Je vidět, že nejenom v ČR, ale i v dalších zemích Evropy si inflace vybírá svoji daň. Nejenom že přesměrovává toky peněz ve prospěch energetických firem, ale samozřejmě se podepisuje i na kupní síle a náladě spotřebitelů, jejichž ochota utrácet zůstává velmi nízká.

Zatím jde sice jen o první odhady bez dalších podrobností, ale asi nepřekvapí, že ČR bude nejspíš opět na špici v útlumu spotřebitelské poptávky. Ve srovnání s koncem roku 2019 byla totiž o devět procent níže a ani třetí kvartál ji v návratu na předcovidovou úroveň nejspíš nepodpořil.

Vedle HDP však dnes finanční trhy vyhlížely i předběžný odhad inflace v eurozóně, která podle údajů Eurostatu poklesla z 4,3 % na 2,9 %. I tentokrát – stejně jako v září – skvěle zafungoval vysoký srovnávací základ z loňského podzimu, kdy prudce narůstaly ceny energií a rychle zdražovaly potraviny. Jádrová inflace, kterou pozorně sleduje i ECB se už tak dramaticky nesnížila, protože poklesla jen o tři desetiny procentního bodu na 4,2 %.

Dnešní čísla z eurozóny naznačují, že oživení evropské ekonomiky se zatím v podstatě neodehrává. A to není rozhodně pozitivní zpráva ani pro tuzemské exportně orientované hospodářství. Dokud nedojde k oživení zahraniční poptávky, konjunktura nenastartuje ani u nás. Firmy sice mohou věřit, že bude lépe, avšak na jejich výkonu ani zakázkách to zatím vidět není.