Meziroční tempo mezd, které získaly domácnosti ve třetím čtvrtletí zůstalo stejné jako ve třetím kvartále, a sice 6,1 % a výrazně tak zaostávalo za inflací, která tehdy dosáhla průměrných 17,6 %. Vyšší úrokové sazby začaly domácnostem generovat větší výnosy z úroků, které jen v tomto čtvrtletí přesáhly 21 mld. korun. 

Na zhoršení své finanční situace sektor domácností zareagoval především omezením reálné spotřeby a investic, které v tomto případě představují především investice do bydlení. Současně se sektor domácností jako celek zaměřil na zvyšování úspor, nicméně zde je třeba dodat, že za tímto velkým číslem se nacházelo více protichůdných trendů daných nerovnoměrným rozdělením úspor.

Přidaná hodnota vytvořená nefinančními podniky se ve třetím čtvrtletí zvyšovala rychleji než mzdy vyplácené zaměstnancům, což se projevilo i ve zvýšené ziskovosti tuzemských firem. Podniky rovněž inkasovaly vyšší úroky ze svých úspor a poskytnutých půjček a udržely si rovněž vysokou míru investic.

Zatím hrubé výsledky sektorových účtů potvrzují, že ani ve třetím čtvrtletí nepředbíhaly mzdy před produktivitou práce, takže z pohledu centrální banky nedocházelo k vytváření potenciálně nadměrných inflačních tlaků.

Pokles spotřebitelské a investiční poptávky domácností naopak vytvářel prostředí pro zpomalování inflace, které se ovšem projeví až se zpožděním. Zvlášť když se dá očekávat, že ani v závěru loňského roku nebo na začátku roku nového se tyto trendy nejspíše nezmění.