V oblasti cestovního ruchu, který je jednoznačně nejpostiženějším odvětvím, se situace vyvíjela diferencovaně. Zatímco HORECA dál padala a hotely přišly mezičtvrtletně o téměř třetinu tržeb a restaurace o desetinu, cestovní kanceláře a letecké společnosti se snad už odrážejí ode dna. Dvouciferné nárůsty by za normálních okolností vypadaly impozantně, avšak vzhledem k nízkému srovnávacímu základu jsou jejich tržby stále hluboko pod loňskou úrovní. Na rozdíl od průmyslu, který se vrací k předkrizové úrovni velmi rychle, je v případě cestovního ruchu návrat „k normálu“ otázkou let, a to ještě pod podmínkou rozjezdu turistiky. Její propad je prozatím naprosto extrémní, jak o tom svědčí více než 90 % pokles počtu návštěvníků v hotelech za první čtvrtletí.

Slabší jsou tentokrát i čísla z realitního trhu, kde je patrný vliv pandemie na vývoj nájmů, zatímco u realitních kanceláří podporovaných pokračujícím boomem poptávky na trhu s byty byla situace příznivější.

Meziroční čísla ve službách vypadají dramaticky zle, avšak tato situace se změní už ve druhém čtvrtletí, kdy se výkony téměř všech oborů služeb budou srovnávat s nízkým loňským základem. Proto bude aktuálně vhodnější sledovat spíše průběžná mezikvartální či meziměsíční čísla, než ta tolik oblíbená meziroční. Ty totiž budou vypadat jako na trampolíně, a o trendu oživení či případně stagnace neřeknou téměř nic.

Situace ve službách se, s výjimkou HORECA, zdá být stabilizovaná, a s ohledem k nadcházejícímu rozvolnění se nepochybně ve druhém čtvrtletí pozitivně projeví i na vývoji HDP. Vzhledem ke zpoždění tvrdých dat nás však nejspíše čekají negativní čísla ještě za duben a na příznivá (květnová a další) si budeme muset vzhledem k jejich zpoždění ještě několik měsíců počkat.